Kurzy na klíč

• Pohyb, dech a práce s dechem: Správné dýchání je základem zdravého pohybu. Pomáhá zapojit hluboké svaly, které drží tělo vzpřímené a stabilní.
• Páteř, hrudník, bolesti hlavy:  Držení těla, práce a pohyb horních končetin, vliv nesprávných pohybových a pracovních návyků na vznik bolesti v zádech, vertebrogenní potíže, bolesti hlavy atd.
• Pletenec horní končetiny: Co to je funkční klenba ruky, propojení s pohybem doma i v práci, práce s počítačem, nošení zavazadel, zmíníme časté problémy s horní končetinou.
• Pohyb v práci i doma: Malé změny v každodenních návycích mohou výrazně pomoci.          

• Problematika adaptace klienta v zařízení sociálních služeb: změny v životě klienta (fyzické, psychické, sociální) a reakce na ně, pojem "adaptační proces", kolizní situace při vzájemné komunikaci klient versus personál v období adaptace a jejich zvládnutí, využití metody sociální práce - práce s jednotlivcem.                       
• Význam využití konkrétních informací z individuálního plánu v období adaptačního procesu: využití konkrétních informací z IP (zvyklosti klienta, jeho denní režim, oblíbené činnosti, zájmy a záliby z minulosti), význam sociální anamnézy.
• Význam rodiny a blízkých osob v průběhu adaptace klienta: význam rodinné anamnézy, spolupráce s rodinou a přáteli klienta, spolupráce s personálem zařízení, vyvarování se "diagnostických nálepek" ze strany rodiny.                    
• Význam spolupráce v rámci multidisciplinárního týmu v průběhu adaptace klienta: vymezení pojmu "multidisciplinární tým", kompetence členů týmu a jejich vzájemná spolupráce, komunikace s klientem a jeho rodinou a blízkými osobami.
• Prevence vzniku závislosti klienta na sociální službě: podpora samostatnosti klienta, respektování klienta jako individuality, význam individuálního přístupu ke klientovi.

Školení je zaměřené na správné pohybové návyky a odstranění dysbalancí

• Účastníci se naučí teoretické základy pohybových dysbalancí, příčiny pohybových problémů i správné zásady manipulace s břemeny, sezení a postoje.
• Praktická část zahrnuje uvolnění svalových skupin a nácvik správných pohybových stereotypů, které mohou účastníci využít i ve své práci s klienty.
• Seznámí se také s cvičebními pomůckami a naučí se rozpoznávat a opravovat chybné pohybové návyky.

V tomto kurzu se zaměříme na nabytí nových znalostí a dovedností v oblasti správného postoje a především správné chůze. Různé dysbalance v této oblasti (plochá noha, vbočené palce, propadlá klenba) mohou být příčinou mnoha dalších problémů pohybového aparátu jak u zaměstnanců, tak u klientů. Styl našeho stoje a chůze se promítá do celého těla s následnou bolestí kyčlí, zad nebo hlavy. Mnoho těchto obtíží lze zmírnit nebo odstranit změnou našich navyklých stereotypů.

• Teoretický úvod do problematiky dysbalancí dolních končetin: povídání o správně postavené příčné a podélné klenbě, jejích odchylkách a dysbalancích.
• Pomůcky na podporu příčné a podélné klenby a jak je používat, možnosti tejpování, co dělat s vbočeným palcem.
• Praktická část - uvolnění chodidel, nártů a prstů dolních končetin pomocí cvičení. Uvolnění chodidel, nártů a prstů dolních končetin pomocí masáže. Nácvik nových dovedností.

• Stáří a stárnutí: Definice stáří a stárnutí, potřeby ve stáří a kvalita života seniorů. Psychosociální aspekty stárnutí.
• Psychobiografický model péče E. Böhma: Historie vzniku psychobiografického modelu a Erwin Böhm, fáze regrese a formy péče dle Erwina Böhma, teoretická východiska modelu, biografie, princip normality a terapie prostředím.
• Biografie v péči a její význam: Druhy biografie, jak zpracovat biografii? Význam biografie.
• Ukázka práce s biografickými knihami

• Paměť: paměť, kognitivní a exekutivní funkce, mozková centra - druhy, definice, popis.
• Zdravé stárnutí nebo demence: zdravý senior, mírná kognitivní porucha, demence - rozdíl, definice, příznaky, druhy demencí.
• Alzheimerova choroba: příznaky, diagnostika, stádia - seznámení s onemocněním, se změnami klienta v oblasti tělesné, duševní, s potřebami klienta, význam aktivizace.
• Didaktický přístup k aktivizaci: cílová skupina, prostor, časový plán, fáze aktivizace, materiály, cíl aktivizace, motivace, obsah, prostředí, pomůcky, kompenzační pomůcky  - co je potřeba zvážit a připravit před samotnou aktivizací klientů.
• Druhy aktivizačních činností a jejich význam: soběstačnost, smysly, motorika, koordinace, kognitivní trénink, relaxace - význam a cíl jednotlivých činností, obměny v závislosti na stádiu nemoci.
• Praktický nácvik: paměť, koncentrace, uvažování, jemná motorika, motorika, koordinační cvičení, psychomotorika, motogeragogika, smysly, biblioterapie, muzikoterapie - příklady, cíl, nácvik, praktický příklad didaktického přístupu.

• Úvod do problematiky: představení lektora a účastníků semináře, očekávání a přání od semináře, zkušenosti s tématem v praxi. Seznámení s cíli a očekávanými výstupy. Seznámení s pravidly ve skupině.
• Úvod do asertivity jako strategie jednání v mezilidských vztazích a komunikaci v organizacích sociálních služeb. Asertivita a sebehodnota pracovníka: definování pojmu asertivita. Analýza situací, ve kterých by pracovníci rádi jednali asertivně, ale nedaří se jim to. Pojednání o teorii potřeb a sebehodnotě v kontextu využívání asertivity jako strategie jednání ke klientovi organizace sociální péče.
• Asertivní práva: přehled asertivních práv, stručný test k uvědomění vlastních preferencí v jednání a komunikaci s klienty sociálních služeb.
• Praktický nácvik asertivní komunikace: praktický nácvik jednání pracovníka s klientem sociální organizace. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Základy asertivního jednání. Typy manipulace v komunikaci: přehled asertivního jednání a komunikace. Analýza významu verbálních a neverbálních aspektů komunikace ve  využití asertivity jako strategie jednání s klientem sociální organizace. Typy manipulací, které mohou klienti sociální péče používat. Doporučení a konkrétní příklady, jak v takových situacích reagovat a jednat.
• Asertivní techniky: přehled základních asertivních technik, které lze v komunikaci s klientem sociálních služeb využít. Technika gramofonové desky, technika otevřených dveří apod…
• Praktický nácvik asertivní komunikace: praktický nácvik jednání pracovníka s klientem sociální organizace. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Využití asertivity v pracovním i osobním životě. Asertivita a duševní hygiena: shrnutí hlavních myšlenek semináře, pojmenování hlavního významu asertivity jako strategie v jednání s druhými lidmi v udržení duševní hygieny a v prevenci syndromu vyhoření.

Mobilita, imobilita a inaktivita

• vymezení mobility (vč. přesahu do základních existenčních potřeb),
• vymezení imobility (dočasná krátkodobá a dlouhodobá, trvalá částečná a úplná),
• vymezení pojmu inaktivita,
• specifika imobilizačního syndromu,
• kontext sekundárních změn a komplikací (dekubity, kontraktury, spasticita, atrofie, osteoporóza atd.).

Fyzická práce

• vymezení pojmu fyzická práce (zacházení; postup),
• cíle fyzické práce,
• rizika spojená s fyzickou prací pro klienta a personál,
• preventivní a úlevové polohování,
• pasivní cvičení v kompetenci PSS,
• vertikalizace a chůze.

Ergonomie práce asistující osoby

• ergonomická rozvaha (jak, kam, síla a rychlost),
• základní postoj, postoj u židle, postoj u lůžka, postavení zad, práce s pažemi.

Pracovní podmínky

• legislativní vymezení břemena,
• úprava prostředí pokoje,
• provázanost s materiálním zabezpečením organizace,
• spolupráce v týmu a její význam při šetrné manipulaci.

Zhodnocení schopností klienta

• rozhovor a jeho využitelnost při zhodnocování schopností (sociální anamnéza, bytová situace, režim dne + konfrontace vyhodnocení soběstačnosti = příprava, otevření spolupráce, průběh a ukončení),
• pozorování,
• vybrané dotazníky a posuzovací škály (WHO DAS II; SF-36),
• hodnocení (testy) = ADL, PADL, IADL, Mini mental state)

Edukace

• PSS v roli edukátora,
• Zásady správné edukace (jazyk, názornost, individualizace, kontrola).

Podmínkou účasti na kurzu je absolvování kurzu Bezpečné a šetrné polohování a mobilizace při péči o klienta v sociálních službách I.

Opakování zásad fyzické manipulace

• cíle fyzické práce
• rizika spojená s fyzickou prací pro klienta a personál
• ergonomická rozvaha (jak, kam, síla a rychlost)
• základní postoj, postoj u židle, postoj u lůžka, postavení zad, práce s pažemi

Pomůcky pro fyzickou manipulaci a jejich užití

• polohovací podložka (vč. využití kapny),
• otočný kruh,
• rolovací podložka,
• kluzká podložka (slide sheet),
• prkna na přesun z lůžka na židli a zpět,
• přesouvací manipulační pás,
• pojízdné křeslo,
• zvedák,
• turner pro otáčení klienta vestoje,
• podložka na zvedání klienta ze země na lůžko

Podpora v pozicích, polohování a ukládání

• posazování v lůžku (pasivní sed a sed s dopomocí),
• otáčení na bok (pasivní otáčení prováděné jednotlivcem, dvěma osobami, aktivní otáčení asistované),
• výměna ložního prádla
• posun do stran (pasivní posun po skluzné podložce, pasivní kinestetický posun do stran, aktivní posun do stran asistovaný),
• posun směrem k hlavě (posun dvěma osobami bez podložky, posun při využití skluzné podložky, posun při využití pasivní postranice, aktivní posun asistovaný, aktivní posun při využití postranice, využití stálek),
• vysunutí zhrocené postavy v židli (vysunutí dvěma osobami s a bez podložky),
• přemístění ze země na lůžko (potřebný počet PSS, poloha klienta, poloha personálu a dohoda spolupráce),
• péče o pokožku (opatření k podpoře tolerance tkáně, prostředky nevhodné k prevenci, na očistu těla s rozumem).

Tento osmihodinový akreditovaný kurz je určen sociálním pracovníkům a odborníkům v sociálních službách,
kteří pracují se seniory.

• Cílem programu je poskytnout ucelený přehled o principech kyberbezpečnosti a vybavit posluchače praktickými dovednostmi pro edukaci seniorů v bezpečném používání digitálních technologií. 
• Seminář je veden interaktivní formou s důrazem na praktické příklady a prostor pro diskusi.
• Účastníci si odnesou konkrétní nástroje a postupy, které mohou okamžitě využít ve své praxi, při práci se seniory v digitálním prostředí.

• Kvalita života klienta: Kvalita života jako subjektivní kapitola a její předpoklady, kvalita života klienta jako zájem sociální služby, měření a posuzování kvality života klienta.
• Faktory ovlivňující kvalitu života klienta: Oblasti ovlivňující kvalitu života klienta, pozitivní psychologie, duševní pohoda, prostředí ovlivňující kvalitu života a socioekonomický status klienta.
• Potřeby klienta a jejich uspokojování: Biologické, psychické, sociální a spirituální potřeby, jejich vznik a snaha uspokojit je. Schopnost klienta vyjádřit je, ochota pracovníka respektovat je.
• Klient ve středu zájmu služby: Klient a jeho potřeby, očekávání, role, hodnoty, které jsou v zájmu sociální služby a v pracovním povědomí pracovníků. Náhled na očekávání klienta z jiného úhlu pohledu v kontextu normality.
• Flexibilní a kreativní sociální služba: Schopnost sociální služby reagovat na individuální potřeby a přání klienta podporující jeho život v sociální službě co nejvíce se podobající přirozenému prostředí.

• Rizikové situace a nedostatečné zabezpečení domácnosti: Nejčastější rizikové situace v domácnosti neformální péče z pohledu pečovaného i pečovatele.
• Audit rizik domácnosti: Co je a co přináší koncept bezpečného domova - překážky, nástrahy a nebezpečí versus pomůcky, pravidla a zabezpečení domácnosti.
• Základní pravidla pro zajištění bezpečí seniora: Pravidla ochrany a bezpečí seniora v domácím prostředí, čeho se zbavit, co zajistit, na co nezapomenout a co nepodcenit.
• Úrazovost v domácím prostředí: Nejčastější úrazy, nebezpečné vybavení, zajištění bezpečného prostředí vhodným rozmístěním nábytku a odstraněním překážek.
• Rizikové zóny v domácnosti: Kluzké povrchy, prevence požárů v domácnosti, technické zabezpečení a pomůcky zvyšující bezpečí

• Rizikové situace a nedostatečné zabezpečení domácnosti: Nejčastější rizikové situace v domácnosti neformální péče z pohledu pečovaného i pečovatele.
• Audit rizik domácnosti: Co je a co přináší koncept bezpečného domova - překážky, nástrahy a nebezpečí versus pomůcky, pravidla a zabezpečení domácnosti.
• Základní pravidla pro zajištění bezpečí seniora: Pravidla ochrany a bezpečí seniora v domácím prostředí, čeho se zbavit, co zajistit, na co nezapomenout a co nepodcenit.
• Úrazovost v domácím prostředí: Nejčastější úrazy, nebezpečné vybavení, zajištění bezpečného prostředí vhodným rozmístěním nábytku a odstraněním překážek.
• Rizikové zóny v domácnosti: Kluzké povrchy, prevence požárů v domácnosti, technické zabezpečení a pomůcky zvyšující bezpečí

Kurz poskytuje ucelený pohled na problematiku demence a péče o osoby s tímto onemocněním. Účastníci získají teoretické i praktické poznatky důležité pro porozumění chování, potřebám a možnostem aktivizace lidí s demencí

• Teoretický úvod do demence – definice, statistiky, příčiny, rizikové faktory, příznaky, fáze demence, práva lidí s demencí.
• Alzheimerova choroba – vznik, projevy, průběh onemocnění, nefarmakologické přístupy a vhodná komunikace.
• Praktická péče – hygiena, sebeobsluha, stravování, denní režim, důraz na rutinu a zvyklosti.
• Aktivizace osob s demencí – motivace k pohybu, kontaktu a činnostem, využití biografie klienta při aktivizaci.
• Zjišťování potřeb – práce s potřebami a přáními klienta dle individuálního přístupu a využití modelu pyramidy potřeb.

Kurz je určen pracovníkům v sociálních a zdravotních službách, kteří se věnují lidem s demencí v různých fázích onemocnění

Cílem je seznámit účastníky se základními informacemi o péči o klienty s diabetem v kontextu zdravotní i sociální péče.

• Účastníci získají nejen potřebné znalosti o samotném onemocnění, jeho příznacích a možných komplikacích, ale také praktické dovednosti využitelné při každodenní péči. Součástí kurzu jsou informace o režimových opatřeních, výživě, významu pohybu a správné péči o tělo, zejména o dolní končetiny.
• Kurz nabízí prostor pro řešení konkrétních situací z praxe a poskytuje účastníkům oporu při práci s klientem i při komunikaci s jeho rodinou.
• Cílem je zvýšení kvality života osob s diabetem prostřednictvím vědomé, odborné a individuálně zaměřené péče.
• Kurz je určen pracovníkům v sociálních službách včetně zdravotních sester.

• Kurz je zaměřen na problematiku poskytování sociálních služeb, jejichž uživatelem je dítě – ať už přímo, nebo v rámci rodinného systému.
• Účastníci se seznámí s druhy služeb určených osobám mladším 18 let a s podmínkami jejich poskytování.
• Důraz je kladen na praktické příklady z praxe, na jejichž základě jsou vyložena specifika práce s dětskými klienty oproti dospělým uživatelům.
• Součástí kurzu je i téma ústavní výchovy v zařízeních DOZP a pravidla zákonné spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb a orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Kurz je zaměřen na posílení orientace pracovníků v sociálních službách v problematice nákladů spojených s bydlením a životem seniorů v domácím prostředí. Účastníci se seznámí s legislativním rámcem, možnostmi podpory ze sociálního systému a dostupnými nástroji pro udržení finanční stability seniora.

• Legislativní rámec a očekávání účastníků.
• Bydlení seniorů a jeho náklady – energie, služby, výměna bytu, žádosti o DPS.
• Dávky státní sociální podpory a pomoc v hmotné nouzi, vč. programu Deštník proti chudobě.
• Možnosti snížení ostatních výdajů (telefon, léky, doprava, pomůcky), změny smluv a právní aspekty.
• Aktuální informace k důchodům a příspěvkům – příspěvek na péči, mobilitu, zvláštní pomůcky.

Kurz propojuje praktické rady, přehled dostupných nástrojů a příklady dobré praxe pro podporu seniorů i jejich rodin.

Vzdělávací program se soustředí na srozumitelné a praktické vymezení rolí a kompetencí poskytovatelů sociálních služeb a opatrovníků – ať už neformálních, nebo veřejných – při výkonu opatrovnictví. Důraz klade především na ochranu práv, zájmů a individuální životní situace opatrované osoby.

Cílem programu je podpořit vzájemné porozumění a vytvořit prostor pro účinnou spolupráci v situacích, kdy je osobě s rozhodnutím soudu o omezení svéprávnosti poskytována sociální služba. Kurz na stručném teoretickém základě rozvíjí praktické dovednosti pracovníků sociálních služeb i opatrovníků potřebné k efektivní spolupráci při péči o člověka s omezenou svéprávností a zároveň podporuje reflexi eticky a profesně náročných, dilematických situací, které tato péče přináší.

Vzdělávací program se zaměřuje na pracovní týmy na všech úrovních poskytovatele sociální služby. Nelze totiž od sebe odlučovat efektivitu a kvalitu vztahů v pracovním týmu od kvality poskytované sociální služby a osobní spokojenosti klienta. Jde o propojené nádoby. Pracovní klima lze vnímat z hlediska jeho stálosti, intenzity, atraktivity, kvality. Klima v sociálních službách může být pozitivní, otevřené, tvůrčí, inspirativní, podnětné, zdravé, motivující bez konfliktů a krizí, kterých vzniká každodenně celá řada. Prakticky se jim nelze vyhnout. Tento kurz seznamuje frekventanty se základními principy a typy nežádoucích jevů a patologických vztahů v organizacích poskytujících sociální služby.  Vysvětluje jednotlivé formy a projevy těchto jevů s důrazem na dopady na pracovníky a rovněž se zabývá dopady na organizaci jako celek.

Obsah:

• Základní terminologie
• Druhy nežádoucích jevů u poskytovatelů sociálních služeb
• Příčiny, průběh a znaky nežádoucích jevů u poskytovatelů sociálních služeb
• Možnosti ochrany proti nežádoucím jevům, případné vyrovnání se s nimi
• Vliv negativního klimatu na sociální službu, příklady z praxe a možná řešení daných situací

• Kurz nabízí teoretický vhled do problematiky emocí, jejich typologii a vzniku, se zvláštním zaměřením na emoce spojené s výkonem povolání v pomáhajících profesích.
• Účastníci se seznámí s emotivitou a citlivostí pracovníků, poruchami emotivity a jejich projevy včetně klasifikace afektů, nálad, citů a vyšších citů, jakož i citovými vazbami a vztahy.
• Důležitou součástí je vliv emocí na kvalitu života a individuální prožívání, s ohledem na souvislosti mezi osobním a profesním životem pracovníka.
• Kurz rozvíjí emoční sebereflexi, zaměřenou na osobnost, temperament, schopnosti, vlohy a profesní kompetence, včetně schopnosti sebepoznání ve vypjatých situacích a přijímání zpětné vazby.
• Závěrečná část se věnuje práci se základními emocemi – radostí, smutkem, překvapením, strachem, znechucením a hněvem – podle klasifikace Paula Ekmana.

• Kurz se zaměřuje na etiku, morálku a řešení etických problémů a dilemat v komunikaci s uživateli sociálních služeb. Účastníci se seznámí s rolí etického kodexu při komunikaci a způsoby týmového řešení etických dilemat.
• Dále kurz představuje stupně mentální retardace (LMR, SMR, TMR) a související komunikační dovednosti, včetně vývoje řeči a specifických potřeb jednotlivých skupin.
• Hlavní část kurzu je věnována efektivní a empatické komunikaci zaměřené na člověka s mentálním postižením. Účastníci se naučí pravidla komunikace a techniky aktivního naslouchání, jako jsou zrcadlení, přerámování a ověřování pochopení.
• Součástí jsou i specifické komunikační přístupy pro osoby s lehkou, střední a těžkou mentální retardací, včetně preterapeutické komunikace pro klienty s TMR, která zahrnuje psychologický kontakt a kontaktní chování.
• Kurz zakončují praktické nácviky a shrnutí získaných znalostí.

• Etika sociální práce - úvod do tématu: základní i rozšiřující informace o etice sociální práce, etických kodexech, etických komisích a efektivním řešení či předcházení vzniku etických problémů v sociální službě.
• Motivace versus manipulace: práce s motivací a demotivací uživatele a jeho aktivní nebo pasivní aktivizaci včetně přímé a nepřímé manipulace s uživatelem.        

• Autonomie uživatele versus stigmatizace: podpora autonomie uživatele a jeho svobodné vůle oproti očekávání pečovatelů a jeho předsudků včetně hodnocení a stigmatizace uživatele.
• Potřeby, hodnoty a osobní cíle uživatele: efektivní a cílené zjišťování potřeb, hodnot a osobních cílů uživatele se zaměřením na projektování zjištěného do individuálního plánu poskytované sociální služby a jeho faktické naplňování.
• Etika práce v multidisciplinárním týmu: předávání informací o uživateli a jejich sdílení v multidisciplinárním týmu, budování důvěry uživatele vůči pečovatelům i sociální službě jako takové.
• Sdílení uživatele: závislosti uživatele na sociální službě s ohledem na jeho práva na další sociální nebo veřejné služby, sdílení se uživatele a hledání komplexní péče a pomoci.

• Etika sociální práce - úvod do tématu: základní i rozšiřující informace o etice sociální práce, etických kodexech, etických komisích a efektivním řešení či předcházení vzniku etických problémů v sociální službě.
• Motivace versus manipulace: práce s motivací a demotivací uživatele a jeho aktivní nebo pasivní aktivizaci včetně přímé a nepřímé obousměrné manipulace (ze strany pracovníka i uživatele) převzetí vlastní odpovědnosti za řešení NŽS.    
• Autonomie uživatele versus stigmatizace: podpora autonomie uživatele a jeho svobodné vůle oproti  očekávání pečovatelů - předsudky, hodnocení, stigmatizace versus partnerství a permanentní interakce.
• Potřeby, hodnoty a osobní cíle uživatele: efektivní a cílené zjišťování potřeb, hodnot a osobních cílů uživatele se zaměřením na projektování zjištěného do individuálního plánu poskytované sociální služby a jeho faktické naplňování.
• Etika práce v multidisciplinárním týmu: předávání informací o uživateli a jejich sdílení v multidisciplinárním týmu včetně oznamovací povinnosti, mlčenlivosti a anonymity a střety motivací a očekávání řešení NŽS.
• Sdílení uživatele: utváření závislosti uživatele na sociální službě s ohledem na jeho práva na další sociální nebo veřejné služby - sdílení uživatele a hledání komplexní péče a pomoci. Kdo je uživatelem sociální služby - uživatel, rodina, apod.
• Pomoc versus kontrola: budování důvěry uživatele vůči pracovníkům, přebírání osobní odpovědnosti uživatele, priorizace povinností obou stran a vyjednávání.

• Seznámení s pojmy - ekonomické násilí, rodinný rozpočet, příjmy a výdaje, zbytné a nezbytné výdaje.
• Základní legislativní ukotvení, důležité pojmy - úvěr, úrok, RPSN, posouzení úvěru schopnosti dlužníka.
• Zajištění exekučního titulu. Ochrana zvlášť zranitelných povinných v exekučním řízení, formy exekuce, oddlužení jako možnost řešení předlužení.
• Kazuistiky s praxe včetně aplikace dovedností získaných v kurzu.

• Definice firemní kultury: základní i rozšiřující informace o tom, co je a není firemní kultura, její přínosy a poplatnost pro organizaci.
• Pilíře firemní kultury: pojmenování silných a slabých stránek firemní kultury, zdůraznění příležitosti organizace a upozornění na ohrožení v případě, že sociální služba nevyužívá zcela, dostatečně nebo neefektivně existující možnosti a nástroje.
• Chování organizace uvnitř a navenek: obraz poskytovatele na veřejnosti i uvnitř organizace, veřejné mínění a vztahy uvnitř i vně poskytovatele sociální služby.
• Image poskytovatele sociální služby: Objektivní, subjektivní, správné a nesprávné představy, postoje a zkušeností jednotlivce či určité skupiny lidí o sociální službě.
• Kompetence vedoucího pracovníka Kompetence vedoucího k zavádění a následné kontrole FK jednotlivých členů pracovního týmu, zacílení na inovativní metody FK s ohledem na jednotlivé cílové skupiny – klient, veřejnost, odborníci, donátoři.
• Firemní kultura jako zdroj: Spolupráce s partnery či institucemi a hledání nových finančních i nefinančních zdrojů do organizace právě pomocí dobré pověsti a pozitivního mínění veřejnosti o sociální službě.
• Dobrá praxe v ČR i v zahraničí: Výměna zkušeností, prezentace zavedených vybraných FR u poskytovatelů v ČR i různých evropských státech.

• Co je to fundraising: definice fundraising jako součást filantropie organizace, přehled základních metod a jejich účinnost včetně kritérií hodnocení účinnosti zvolených metod fundraisingu.
• Role fundraisingu v sociálních službách: postavení fundraisingu v činnosti organizace poskytující sociální služby – kdo, proč a jakým způsobem by se měl fundraisingu věnovat.
• Schopnosti a dovednosti fundraisera: kdy je potřeba fundraisera zaměstnat, kde ho hledat, co po něm vyžadovat a co od něj očekávat – profesní kompetence fundraisera.
• Zdroje fundraisingu: proč lidé a firmy dávají, získávání dárců, pyramida fundraisingu, dárcovství jednotlivců i firem, sponzorství, vlastní zisk, projekty a nadace.
• Management fundraisingu: podstata plánování fundraisingu jako součást strategického plánování včetně delegování, kontroly, měření efektivity a rozvoje nových filantropických aktivit v organizaci.

• Trendy ve fundraisingu: současné trendy ve fundraisingu v sociálních službách a neziskovém sektoru – dobrá praxe v České republice i zahraničí.

• Specifika motivace a hodnocení: specifika i důležitost hodnocení a motivace pracovníků v sociálních službách, legislativní rámec, efektivní manažerský nástroj pro vedení lidí.
• Motivace: co motivuje mne samotného a co motivuje mé kolegy a podřízené - moderní a účinné motivační nástroje a jejich použití.
• Hodnocení: načasování hodnocení a jeho průběh, příprava na hodnocení - stanovení kritérií, škála hodnocení, hodnotící formulář. Hlavní zásady pro hodnocení pracovníků. Propojení hodnocení a odměňování pracovníků.
• Shrnutí: základní principy hodnocení a motivace v sociálních službách.

• Oblasti kontroly sociální služby: jednotlivé standardy kvality soc. služeb (SQSS), vnitřní pravidla, pracovní postupy, požadavky relevantních zákonů, požadavky zainteresovaných subjektů
• Doporučení a kritéria hodnocení jednotlivých oblastí sociální služby: kritéria hodnocení SQSS, kritéria hodnocení zákonných požadavků, kritéria hodnocení požadavků zainteresovaných subjektů
• Příklady nedostatků v praxi nebo pravidlech sociálních služeb: identifikace ne/vhodnosti postupů a praxe prezentovaných účastníky, obvyklé nedostatky z prováděných revizí
• Dilematické oblasti, situace a postupy: obtížně hodnotitelné oblasti, možné pohledy na obtížně hodnotitelné oblasti, střety zájmů, subjektivní aspekty hodnocení vhodnosti postupů a pravidel
• Plánování a provedení revize pravidel a postupů: vymezení cíle, oblastí a postupů revize, doporučení vhodných technik kontroly a hodnocení, závěry z kontroly a hodnocení, zásady formulace doporučení, nedostatků a nápravných opatření
• Zavádění změn vzešlých z revize: práce vedení služby (metodického vedení služby a poskytovatele) s doporučeními, nedostatky a nápravnými opatřeními, hierarchický vs. týmový přístup
• Motivace pracovníků sociální služby pro zapojení se do procesu revize a zavádění změn: prezentace účelu, cíle a průběhu revize, možnosti zapojení pracovníků služby do procesu revize, a do procesu zavádění změn, předpoklady zapojení pracovníků

• Aktuální zákony a vyhlášky, které se vztahují k hygienickým požadavkům na provoz zařízení poskytující sociální služby: změny v hygienické legislativě v České republice, seznámení s Vyhláškou č. 195/2005 Sb., vyhláška MZ č. 306/2012 Sb., rozbor jednotlivých úseků vyhlášky a zákona.
• Nosokomiální nákazy - základní znalosti o šíření nákazy a možnosti jejich prevence: původci a etiologie nosokomiálních nákaz, dělení  a hlavní druhy nosokomiálních nákaz, doba jejich vzniku a prevence.
• Vznik a prevence některých infekčních onemocnění: TBC, svrab, chřipka, MRSA.
• Dodržování hygienicko-epidemiologických režimů: manipulace se stravou, manipulace s prádlem, manipulace s odpady, ošetřování klientů podle bariérové ošetřovací techniky, hygienický filtr, používání ochranných pracovních pomůcek a ochranného oděvu.
• Péče o ruce jako zdroj infekce: stálá a přechodná mikroflóra kůže rukou, mechanické mytí rukou, hygienická dezinfekce rukou, edukace a praktický nácvik mytí a dezinfekce rukou, péče o pokožku.

• Legislativní rámec procesu plánování: povinnosti poskytovatelů při plánování služby vymezené zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách
• Lidská práva v kontextu procesu plánování: lidská práva, Listina základních práv a svobod, mezinárodní úmluvy, správné porozumění lidských práv, vlastní vůle uživatelů, povinnosti uživatelů.                           
• Proces a metody plánování: proces jako vyhodnocování dosavadního průběhu služby a dojednávání vhodné podpory pro následující období, která vychází z očekávání uživatele, jeho potřeb a osobních cílů.         

• Sestavení individuálního plánu s uživatelem: postup při sestavení IP, frekvence plánování i vyhodnocování, dokumentace IP, podpora klíčových pracovníků, týmová spolupráce při plánování a kontrola IP.                           
• Role klíčového pracovníka v procesu plánování: kdo je klíčový pracovník, jeho role, kompetence, předpoklady a dovednosti včetně vlastních očekávání.                              
• Specifika procesu plánování s nekomunikujícím nebo nespolupracujícím klientem: příprava na rozhovor, dojednání rozhovoru, sdílení v týmu a realizace dojednané podpory. Metody (techniky) – intuitivní, racionální, rozhovor s referujícími osobami a studium dokumentace uživatele.

• Demence a Alzheimerova choroba: seznámení s demencí i Alzheimerovou chorobou, funkcemi mozku, příznaky nemocí, psychickými i somatickými změnami ve stáří a jednotlivými stádii nemoci.
• Zjišťování potřeb uživatele s demencí: základní komunikační pravidla při zjišťování potřeb uživatele s demencí, zpracování individuálního plánu a jeho zavádění do praxe.   
• Proces plánování s uživatelem s demencí: proces plánování s ohledem na již zjištěné potřeby a jejich propojování s životním příběhem uživatele, jeho zvyklostmi, návyky a osobními cíli.
• Sestavení individuálního plánu uživatele s demencí: metody práce - vedením rozhovorů, intuicí, empatickým pozorováním, smysl plánování a vytvoření zkušebního individuálního plánu.

Kurz je zaměřen na využití individuálního plánování (IP) jako nástroje pro zjišťování informací a budování důvěryhodného vztahu mezi klíčovým pracovníkem a klientem.

• Cílem je propojit proces plánování s prací s životním příběhem klienta, jeho hodnotami, rolemi, potřebami a očekáváními.
• Důraz je kladen nejen na pochopení důležitosti těchto informací, ale především na rozvoj dovedností potřebných k jejich smysluplnému využití při poskytování sociální služby, v souladu s přáními klienta a možnostmi poskytovatele.
• Součástí kurzu je propojení teorie s praktickým nácvikem technik – zjišťování potřeb, vedení rozhovorů, pokládání vhodných otázek, naslouchání, práce s dokumentací i přenos zjištěných informací do každodenní praxe.

Kurz je zaměřen na individuální plánování (IP) jako klíčový a legislativně zakotvený nástroj pro zjišťování potřeb, očekávání a hodnot klientů sociálních služeb.

• Cílem kurzu je změnit pohled na IP – z formální povinnosti na praktický a smysluplný nástroj pro poskytování kvalitní a individuálně zaměřené péče.
• Účastníci si prohloubí porozumění významu IP pro budování důvěry mezi pracovníkem a klientem a naučí se, jak jej efektivně využívat v každodenní praxi.
• Kurz propojuje teorii s praxí pomocí interaktivních metod: nácviku zjišťování potřeb, vedení rozhovorů, naslouchání, práce s životním příběhem a přenášení informací do konkrétní podpory.
• Je určen zejména klíčovým pracovníkům a koordinátorům individuálního plánování, kteří nesou odpovědnost za jeho zavádění a udržování v organizaci. Vzdělávací program vychází z praktických zkušeností a je zaměřen na okamžité využití získaných dovedností v každodenní práci.

• Vzdělávací program nabízí účastníků přehlednou a interaktivní formou získání znalostí a poznatků o resuscitaci a užití AED. Výuka kombinuje ve všech modulech část teoretických znalostí s rozsáhlejší částí praktickou, při níž jsou využívány nejen modelové situace a resuscitační trenažery, ale také reálné kazuistiky.
• V úvodu se účastník seznámí s bezpečností zachránce a postiženého, na kterou naváže vyhodnocením stavu zraněného a přivoláním odborné pomoci.
• Následující modul se zaobírá kompresemi hrudního koše - uvolnění dýchacích cest, lokalizace rukou zachránce, hloubka a frekvence stlačování.
• Opomíjené nezůstává ani téma užití cvičných AED při neodkladné laické resuscitaci. V závěru pak na účastníky čeká nácvik spolupráce zachránců při procesu resuscitace a během přípravy a užití včasné defibrilace.

Kurz poskytne účastníkům nejen účinné a efektivní nástroje k zapojení rodiny klienta seniora do procesu poskytování sociální služby, ale naučí je také efektivně a adekvátně reagovat při problematických situacích. Důraz bude kladen na roli rodiny v životě starého člověka. Dále budou seznámeni s jednotlivými formami spolupráce s rodinou uživatele sociální služby. Na základě svých poznatků z praxe účastníci také vymezí přínosy i limity při práci s rodinou seniora.  Účastníci se budou učit navázat vztah s jednotlivými rodinnými příslušníky, přizvat je k řešení aktuální situace uživatele sociální služby a také efektivně stanovovat hranice při jednání s jeho rodinou. V závěrečné části se účastníci dozvědí, jaké jsou nejčastější problematické situace při práci s rodinami klientů seniorů a pomocí modelových situací si upevní znalosti jejich řešení.

Obsah:

• Specifika stáří, role rodiny v životě starého člověka a formy spolupráce s rodinou
• Komunikace s rodinou uživatele sociálních služeb
• Problematické situace při práci s rodinou a jejich zvládání
• Praktické zkušenosti, modelové situace vycházející z dotazů účastníků

• „Efektivita“ a „Komunikace“ v sociální oblasti: podstata efektivity (význam, přínosy), podstata komunikace (proces, komplex, funkce komunikace), reflexe zkušeností s profesionální pomáhající komunikací účastníků.
• Možnosti a prostředky komunikace s klienty v sociální oblasti: verbální komunikace (podstata a kulturní význam), neverbální komunikace (podstata a vztah k verbální komunikaci, skupiny vyjadřovacích prostředků), fyzické prostředí (místnost, vybavení, atmosféra), vztahová rovina (důvěra, motivace, očekávání) jako významný faktor komunikace v sociální oblasti.     
• Překážky v komunikaci s klienty sociálních služeb: co brání efektivní komunikaci v sociální oblasti (Časový tlak, Předsudky, Nepozornost, Odlišný způsob vyjadřování, Neporozumění, Nepohodlí, Rušivé prostředí, Anti-/Sympatie, Přístup pracovníka), příklady z praxe sociálních služeb.
• Vyhodnocování efektivity komunikace s klienty sociálních služeb: zachycování vývoje situace a chování klientů sociálních služeb v souvislosti s podobou komunikace, vyhodnocování pozitivního a nežádoucího vývoje komunikace, teoretická opora pro zvolenou strategii, příklady z praxe sociálních služeb.
• Zvyšování efektivity pomáhající komunikace pomocí strategií a prostředků komunikace: jak lépe komunikovat v pomáhajících profesích.

• Jak pečovat a nevyhořet: Syndrom vyhoření, únavový syndrom, psychická hygiena, pravidla jak nevyhořet a jak pečovat sám o sebe.
• Emoce a jak je zvládat: Nejčastější emoce neformálních pečovatelů, zvládání negativních, podpora pozitivních a vyžití neutrálních emocí, zpracování emocí.
• Aktivní a pasivní odpočinek: Péče o sebe sama, vhodné techniky pro aktivní i pasivní odpočinek, sebereflexe vlastních hranic.
• Sdílená péče s ostatními členy rodiny: Harmonogram a dělba péče, komunikační modely v rodině, vzájemná podpora a zájem o pečovaného člena rodiny.
• Síťování pomoci: Jak a kde hledat interní a externí pomoc, sdílená péče se sociálními službami, přijímání zpětné vazby ke kvalitě domácí péče.

• Jak pečovat a nevyhořet: Syndrom vyhoření, únavový syndrom, psychická hygiena, pravidla jak nevyhořet a jak pečovat sám o sebe.
• Emoce a jak je zvládat: Nejčastější emoce neformálních pečovatelů, zvládání negativních, podpora pozitivních a vyžití neutrálních emocí, zpracování emocí.
• Aktivní a pasivní odpočinek: Péče o sebe sama, vhodné techniky pro aktivní i pasivní odpočinek, sebereflexe vlastních hranic.
• Sdílená péče s ostatními členy rodiny: Harmonogram a dělba péče, komunikační modely v rodině, vzájemná podpora a zájem o pečovaného člena rodiny.
• Síťování pomoci: Jak a kde hledat interní a externí pomoc, sdílená péče se sociálními službami, přijímání zpětné vazby ke kvalitě domácí péče.

Školení vede ke zvládání agresivního chování a komunikaci v konfliktních situacích.
• Účastníci se naučí rozpoznat souvislost mezi vlastním vnitřním stavem a reakcemi druhých, pochopí tělově
emoční aspekty agrese a získají praktické tipy pro prevenci a zvládání vyhrocených situací.
• Kurz zahrnuje práci s hlasem, mimikou, tělem a péči o vlastní psychickou pohodu.

Cílem kurzu je porozumět depresi a naučit se jednat s depresivními klienty. V úvodu kurzu jsou zmíněny základní charakteristiky depresivních poruch, např. statistika, biopsychosociální příčiny vzniku deprese, druhy depresí a jejich projevy, specifika deprese v dětství a ve stáří. Následuje představení hlavních a moderních metod léčby jako jsou farmakoterapie, psychoterapie a další účinné strategie, např. tělesný pohyb, světelná terapie, vhodné stravování, dostatek spánku, pozitivní efekt sociálního kontaktu. Účastníkům budou na konkrétních příkladech představeny jednoduché metody, jak mírnit depresivní prožívání, např. postupným zvyšováním tělesné aktivity, využitím metody behaviorální aktivizace či technik pro zvládání ruminací. Některé z těchto strategií si účastníci budou moci vyzkoušet na sobě. V závěru budou zmíněny základní doporučení, jak jednat s klienty s depresí, např. naslouchat jim bez rad a soudů, pomáhat jim s drobnými činnostmi.

• Základní charakteristiky depresivních poruch
• Hlavní a moderní metody léčby deprese
• Příklady a nácvik strategií využitelných poradenskými pracovníky v soc. službách
• Jak přistupovat ke klientům s depresí v sociálních službách