Kurzy na klíč

• Vymezení základních pojmů: Úvod k tématu klima a kultura organizace poskytující sociální služby. Definování a vymezení základních pojmů a terminologie v kontextu sociálních služeb.
• Poslání a cíl činnosti organizace poskytující sociální služby: Odlišnosti a podobnosti v porozumění smyslu organizace  u jednotlivých pracovníků. Slaďování cílů a vizí u jednotlivých zaměstnanců organizace. Význam podnikové identity organizace poskytující sociální služby na budování jejího klimatu a kultury.
• Atmosféra na pracovišti a její vliv na pracovní výkon pracovníků: Jak se k sobě pracovníci kolegiálně vztahují, o čem se v zaměstnání mluví a o čem se nemluví a proč? Pojmenování základních hodnot organizace  jako pilířů podnikové kultury.
• Rozvoj a změna kultury organizace: Meze a možnosti rozvoje organizační kultury. Rozpoznání znaků, které ovlivňují spokojenost či nespokojenost sociálních pracovníků v organizaci. Zdroje frustrace, projevy vzdoru a nespokojenosti v kultuře organizace. Možnosti budování změn v klimatu a kultuře organizace poskytující sociální služby.
• Adaptace nového zaměstnance: Adaptace nového zaměstnance do organizace. Postupy a doporučení k rozpoznávání klimatu a kultury organizace. Osvojení podnikových hodnot, identifikace s posláním a cíli organizace.

Cílem semináře je seznámit účastníky s možnostmi použití kompenzačních pomůcek pro tělesně a smyslově postižené v oblasti poskytování ambulantních, terénních i pobytových sociálních služeb. Účastníci získají informace o používání a údržbě kompenzačních pomůcek a o specifikách jednotlivých skupin pomůcek. Předání zkušeností lektorů s používáním pomůcek z půjčoven kompenzačních a rehabilitačních pomůcek vzdělavatele, zkušeností získaných od klientů půjčoven, odborných firem a servisů.

• Základní informace o kompenzačních pomůckách
• Pomůcky pro tělesně postižené
• Pomůcky pro zrakově postižené
• Pomůcky pro sluchově postižené
• Praktické vyzkoušení některých pomůcek pro tělesně postižené
• Praktické vyzkoušení některých pomůcek pro zrakově a sluchově postižené

• Osobnost  a role manažera, klíčové kompetence manažera
• Komunikační schopnosti a dovednosti manažera
• Manažerské rozhovory
• Stres management (rozpoznávání signálů vlastního psychického vyčerpání). Zvládání psychosociální zátěže. 

• Úvod do komunikace nepříjemné zprávy: analýza pracovních situací pracovníka, které prožívá jako nepříjemné a těžko hledá způsoby, jak v nich vhodně komunikovat. Orientace ve všech pracovních rolích a personálních rovinách, ve kterých dochází ke sdělování negativní zprávy. Uvědomění emocí, které tyto komunikační situace provází.
• Prožívání při komunikaci nepříjemné zprávy. Sebehodnota a přijímání negativní zprávy: analýza prožívání negativní zprávy s přehledem faktorů, které prožívání ovlivňují. Stresové reakce u příjemce extrémně negativní zprávy, prožívání změny jako osobní krize.
• Praktický nácvik komunikace emočně nepříjemné zprávy: praktický nácvik komunikace, rozhovor mezi pracovníkem a klientem organizace poskytující sociální služby. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Komunikační techniky sdělování nepříjemných zpráv: specifika komunikace nepříjemné zprávy v organizacích poskytujících sociální služby s konkrétními příklady podpůrných výroků, které sníží pravděpodobnost necitlivé komunikace, která vyústí ve zranění příjemce nepříjemné zprávy. Cyklus změny, kterým v prožívání příjemce negativní zprávy prochází, než se adaptuje na nové skutečnosti plynoucí z negativní zprávy. Sdílení příkladů rozhovoru z pracovišť organizací sociální péče.
• Praktický nácvik komunikace emočně nepříjemné zprávy: praktický nácvik komunikace, rozhovor mezi pracovníkem a klientem organizace sociální péče. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Charakter a postoje v kontextu sdělování nepříjemných zpráv. Komunikace negativní zprávy a dlouhodobý vztah: vliv osobních postojů a charakteru pracovníků na sdělování negativních zpráv. Komunikace negativní zprávy a dlouhodobý pracovní nebo osobní vztah, specifika v komunikaci. Sdílení kazuistik z pracovišť organizací poskytujících sociální služby.
• Doporučené jednání při komunikaci nepříjemné zprávy. Příprava podmínek: shrnutí doporučeného jednání v emočně zátěžové komunikaci s klienty sociální služby, objasnění významu podmínek, ve kterých ke komunikaci dochází.

• Vymezení pojmů v oblasti tělesného postižení: základní terminologie a druhy tělesného postižení. Klasifikace pohybových vad - základní pojmy a rozdělení
• Kompenzační a rehabilitační pomůcky: pomůcky pro mobilitu, pomůcky pro denní potřeby, pomůcky pro komunikaci, pomůcky pro ovládání PC
• Specifika života osob s tělesným postižením: veřejně přístupná místa a tělesné postižení, bariéry stavební a prostorové, dostupnost dopravy a dopravních služeb
• Osobnost člověka s tělesným postižením: společenské bariéry, společenské stereotypy v postoji k osobám s tělesným postižením, zvláštnosti sociální role tělesně postiženého jedince, osobnost člověka s tělesným postižením a psychické bariéry
• Zásady správné komunikace s osobami s tělesným postižením: řeč, kontakt, komunikace, adekvátní pomoc, navázání kontaktu, podmínky pro komunikaci, pravidla správné komunikace, nejčastější chyby v komunikaci a při poskytování pomoci

• Vhled do ACH: seznámení se základním pojmoslovím, s druhy demencí a jednotlivými stádii a projevy chování v každé fázi nemoci a vlivem komunikace na kvalitu života osoby s ACH.
• Komunikace s klientem s ACH: základní komunikační pravidla vhodná při každodenní péči o osoby s ACH.
• Vhodné a nevhodné nástroje verbální i neverbální komunikace: charakteristika nástrojů verbální i neverbální komunikace s ohledem na schopnost osoby s ACH přijímat a zpracovávat informace a podněty.
• Nácvik vhodných metod verbální i neverbální komunikace: praktické osvojení některých nástrojů verbální (vedení rozhovoru, naslouchání, kladení otázek, zpětná vazba) i neverbální komunikace (gesta, doteky, mimika v obličeji).

• Vymezení pojmů v oblasti zdravotního postižení v dětském věku: základní terminologie a druhy postižení  v dětském věku - základní pojmy a rozdělení
• Vliv postižení na vývoj a formování osobnosti člověka s postižením: biologické podmínění a genetická výbava, sociální faktor pro formování dětské osobnosti, psychologická hlediska v péči o děti se zdravotním postižením, proces vyrovnání se se zdravotním postižením dítěte, techniky aktivního a pasívního řešení
• Provázení rodiny v rámci rané péče: vymezení služby rané péče; přístup orientovaný na klienta; raná podpora dítěte a odborně použitá opatření (intervence, aktivity, speciální edukace); nácvik kompetencí a podpora návazných služeb po ukončení rané péče ve věku 7 let
• Zásady správné komunikace s rodinou dítěte se zdravotním postižením: řeč, kontakt, komunikace, adekvátní pomoc; navázání kontaktu; podmínky pro komunikaci, pravidla správné komunikace, nejčastější chyby v komunikaci a při poskytování pomoci

• Verbální, neverbální a paraverbální komunikace s osobou s demencí: teoretický vhled do komunikace s osobami s demencí - specifika komunikace, schopnosti uživatele s ohledem na demenci, nástrahy a zvláštnosti komunikace osoby s demencí. 
• Chyby při komunikaci s osobami s demencí: nepřizpůsobení řeči a hlasu, akustické podněty a bariéry při komunikaci, vhodné prostředí pro komunikaci, zlehčování či bagatelizace situace, vnášení vlastního příběhu pečovatele, netrpělivé reakce a spěch pečujícího.                           
• Komunikace s neklidnými osobami s demencí: Komunikace s neklidným uživatelem, zvládání neklidu či agrese uživatele, podpora uživatele v úzkostné situaci, sympatické a empatické nástroje práce s uživatelem, prevence vzniku problémového chování uživatele.
• Práce se získanými informacemi o osobách s demencí: aplikace a sdílení získaných informací do každodenní péče, pozorování uživatele, práce s jeho zvyklostmi a rituály, nastavení harmonogramu dne vhodného pro uživatele a podpora jeho orientace především v čase a situaci.                 
• Vedení rozhovoru s osobami s demencí: vedení rozhovoru s uživatelem s ohledem na jeho aktuální možnosti, včetně správného zjišťování potřeb, kladení otázek, očního kontaktu, gestikulace a vhodného používání dotyků.

• Druhy komunikace, verbální, neverbální, formální, neformální, chyby v komunikaci, význam neverbální komunikace: popis jednotlivých druhů komunikace, zvyšování empatie vůči neverbální komunikaci klienta - rozpoznání emoce u předložených obrázků. Neverbální zpětná vazba – cvičení.
• Komunikační bariéry, jejich vliv na vztah s klientem, bariéry v komunikaci s vybranou skupinou klientů, techniky úspěšné komunikace:  dělení bariér - vnější a vnitřní, na straně pracovníka a na straně klienta, jak je minimalizovat, detekce vlastních bariér, aktivní naslouchání jako základ účinné komunikace a jeho nácvik.
• Základní komunikační styly, obtížné komunikační situace a jejich zvládání: dělení komunikačních stylů, asertivita jako funkční styl, mapování převládajícího komunikačního stylu u pracovníků, nejčastější témata obtížných rozhovorů, jejich vedení a modelování efektivně vedeného rozhovoru.

• Paliativní minimum: opakování zásad paliativní péče, její cíle, seznámení s prožíváním klientů, s jejich potřebami duševními, sociálními a duchovními se zaměřením na následnou komunikaci.
• Komunikace v paliativní péči obecně: seznámení s hlavními zásadami komunikace, s jejími podmínkami na straně prostředí, klienta i pečující osoby, přehled nejdůležitějších zásad komunikace přímo s klienty v závěru života.
• Komunikace s klientem a jeho rodinou: rozebrání možností, jak začít rozhovor s umírajícím klientem, jak reagovat na jeho otázky, poznámky ke komunikaci s rodinou klienta a s klientem neschopným standartní komunikace.

• Co je konflikt: definice konfliktu, prevence konfliktu, důsledky; fáze konfliktu; varovné příznaky, odlišnosti, polarita, separace, destrukce.                          
• Prevence konfliktu: jak konfliktům předcházet, rozlišování postojů a zájmů, projevy těla.
• Styly a druhy řešení konfliktů: únik, konfrontace (agrese), kompromis, přizpůsobení se názoru protistrany, spontánní řešení x záměrné řešení.      
• Nácvik různých druhů řešení konfliktů: simulace případových situací z reálného prostředí, hledání různých alternativ, výběr vhodných řešení.

• Koučink jako metoda práce se zaměstnanci: potřeby pracovníků, definice motivace, komunikace jako základní proces práce s lidmi, úspěšné komunikační strategie.                           
• Motivace zaměstnanců: motivování pracovníků, vyjednávání, efektivní přikazování.
• Cíle a zásady koučovacího rozhovoru: dorozumění mezi lidmi – jak mohu přispět k lepšímu porozumění požadavků v pracovním procesu.
• Trénink koučování: řešení konfliktů a problémových situací, jednání a vyjednávání, příklady z praxe a řešení konkrétních situací.

• Koučink jako metoda práce s klientem: potřeby klientů, definice motivace, komunikace jako základní proces práce s lidmi, efektivní komunikace na úrovni pracovník / klient.                             
• Motivace klienta ke změně: definice motivace, motivování klientů, vyjednávání, efektivní přikazování.
• Cíle a zásady koučovacího rozhovoru: Dorozumění mezi lidmi – jak mohu přispět k lepšímu porozumění požadavků klienta.                        
• Trénink koučovacího rozhovoru: řešení konfliktů a problémových situací, jednání a vyjednávání, příklady z praxe a řešení konkrétních situací.

• Úvod do problematiky kvality v sociálních službách, standardy kvality sociálních služeb.
• Základy komunikace, rozvoj komunikačních dovedností, asertivita, úvod do metod alternativní komunikace I.
• Úvod do psychologie, psychopatologie, somatologie pro pracovníky v sociálních službách.
• Základy ochrany zdraví.
• Etika výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách, lidská práva a důstojnost.
• Základy prevence vzniku závislosti na sociální službě.
• Sociálně právní minimum.
• Metody sociální práce.
• Základy péče o nemocné, základy hygieny, úvod do problematiky psychosociálních aspektů chronických infekčních onemocnění.
• Aktivizační, vzdělávací a výchovné techniky, základy pedagogiky volného času.
• Prevence týrání a zneužívání osob, kterým jsou poskytovány sociální služby.
• Základy výuky péče o domácnost.
• Odborná praxe.
• Krizové intervence.
• Restriktivní opatření.
• Úvod do problematiky zdravotního postižení.
• Zvládání jednání osoby, které je poskytována sociální služba, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob, včetně pravidel šetrné sebeobrany.

• Co je to kvalita: vymezení pojmu kvalita, kvalita ve službách, modely řízení kvality a jejich důrazy, architektura systému kvality v organizaci - lidé, procesy, řízení kvality.                    
• Buďme profi! Něco o profesionalitě: pojem profesionalita, kdo je profesionál (znaky, dovednosti, chování, přístup), profesionalita a já.
• Motivace, postoje a hodnoty pracovníků a jejich vliv na pracovní výkon (a kvalitu práce): co ovlivňuje naše chování? Vnější a vnitřní motivace, skryté faktory, které nás ovlivňují (postoje, hodnoty, tabu, motivace, přesvědčení, atmosféra, rituály, jazyk, apod., moje osobní motivace.
• Atmosféra na pracovišti a organizační kultura a jejich vliv na pracovní výkon (a kvalitu práce): organizační identita a organizační kultura - vymezení, prvky organizační kultury, mapování stavu, atmosféra na pracovišti jako důsledek zjevné i skryté organizační kultury, kritéria spokojené práce.         
• Hodnoty organizace jako ukazatel na cestě ke kvalitě: co jsou to hodnoty, jak ovlivňují naše jednání, hledání společných hodnot v rámci organizace, obecné hodnoty sociální práce, jak s tím vším prakticky v organizaci pracovat.
• Praktické nástroje zlepšování organizační kultury a budování spokojeného týmu: dovednosti pro vzájemnou spolupráci (harvardský koncept vyjednávání), schopnost změny perspektivy, posilování vnímavosti a empatie, práce se zpětnou vazbou, jak se postavit k toxické emocionální negativitě v týmu, jak posilovat pohodu na pracovišti, kritéria spokojeného týmu (model dvojité hvězdy).
• Jak pracovat s etikou: vymezení pojmu etika, různé přístupy, proč je etika důležitá s sociální práci, etika jako vzor žádoucího jednání, etické řízení a etický management organizace, etický kodex a jak s ním pracovat.

• Kvalita života a duševní zdraví: kvalita života jako subjektivní kategorie, index kvality života, duševní zdraví z pohledu společnosti i jednice.                          
• Faktory ovlivňující duševní zdraví: faktory ovlivňující duševní zdraví, metody práce s klientem v duševní nemoci        .
• Potřeby a životní příběh klienta: Maslowova pyramida potřeb, podpora naplňování potřeb, hodnotový systém a životní příběh klienta.
• Modul - Vliv sociální služby na kvalitu života klienta a jeho duševní zdraví: pyramida podpory klienta - podpora, pomoc, péče s ohledem na poskytovanou sociální službu a očekávání klienta
• Nemoci ovlivňující kvalitu duševního zdraví: demence, úzkosti, deprese, schizofrenie - příčiny, příznaky, projevy.
• Prevence duševního zdraví a dobrá praxe: zdraví životní styl, duševní hygiena, preventivní opatření a dobrá praxe ze sociálních služeb v ČR i v zahraničí.

• Vymezení pojmů z oblasti vzácných onemocnění: Základní terminologie VO, Asociace pro vzácná onemocnění, Národní koordinační centrum pro VO.
• Vzácná onemocnění progresívní a neurodegenerativní: Specifikace nervosvalových VO  - spinální svalové atrofie a svalové dystrofie, myopatie a Charcot-Marie-Tooth.
• Vzácná onemocnění progresívní: Cystická fibróza, nemoc motýlích křídel a mukopolysacharidózy v souvislostech.
• Kompenzační, rehabilitační a didaktické pomůcky u vzácných onemocnění: Doprovázení od sdělení diagnózy, vyrovnávání se s život limitujícím onemocnění - VO, raná péče, odborné sociální poradenství, kvalita života a psychosociální podpora v multioborovém týmu, inkluzivní vzdělávání  a integrace do majoritní společnosti
• Paliativní péče a doprovázení u vzácných onemocnění a etické principy péče: Etické principy doprovázení klientů se vzácnými onemocněními v různých fázích progrese a v závěrečné fázi života.

• Co je kvalita života: představy, vymezení, představení různých konceptů a přístupů, měřící nástroje kvality života, švýcarský model kvality života - 4 oblasti kvality života a 17 kategorií, nástroj plánování kvality života a jeho vazba na individuální plánování, kazuistiky a příklady z praxe, etické aspekty tématu                         
• Co je lidská důstojnost: představy, vymezení koncepty, 4 oblasti důstojnosti - ochrana těla a života, možnost sebeurčení, respektování lidských práv a respektuplné jednání ostatních, kazuistiky a příklady z praxe, etické aspekty tématu.                     
• Autonomie (sebeurčení): představy, vymezení, koncepty, situace ohrožující autonomii, právo na autonomii v situaci nesamostatnosti a závislosti,  kazuistiky a příklady z praxe, etické aspekty tématu
• Specifická témata při aplikaci uvedených konceptů v praxi:

1. důstojnost v umírání

2. důstojnost a autonomie u lidí s demencí

3. rozhodování o péči s ohledem na důstojnost a autonomii klienta

4. kultura organizace podporující důstojnost a autonomii

5. uplatňování principu normality

6. podpora důstojnosti a autonomie jako úkol managementu

7. specifické nástroje podporující autonomii - např. dříve vyslovená přání

8. zástupné rozhodování (např. opatrovníci, rodina apod.)

• Listina práv a svobod a oblasti dotýkající se poskytování sociální služby v souvislosti s restrikcí a detencí: pojetí ochrany lidských práv v listině a v zákoně o sociálních službách, kritická místa v poskytování sociální služby.
• Restrikce a detence v sociálních službách: pojem transformace, ochrana klienta proti omezování pohybu, metody omezování, uplatnění v praxi, pojem detence, zákonné souvislosti detence, dopady detence na důstojnost člověka.                      
• Vážně míněný nesouhlas: zákonné pojetí práce s nesouhlasem s poskytováním sociální služby, dosavadní zkušenosti z praxe sociálních služeb a s rozhodováním soudů.        
• Právo na přiměřené riziko, normalita, odpovědnost poskytovatele v kontextu občanského práva: normalita, riziko, běžný způsob života, odpovědnost poskytovatele, rizika pro klienta sociální služby v souvislosti s přechodem do transformované služby, změna stylu života, rozhodování klienta 

• Mobilita a imobilita: mobilita -  mechanika těla, rovnováha - stabilita, těžiště, koordinovaný pohyb těla, imobilita, stupně imobility, psychosociální reakce na imobilitu.             
• Rizika lůžka - imobilizační (hypokinetický) syndrom: kardiovaskulární   systém,  pohybový aparát, dýchací systém, zažívací systém, močový systém,  kožní systém, metabolický a výživný systém, psychické změny.
• Rizika lůžka - omezená aktivita a soběstačnost: pojem sebepéče, pojem soběstačnost, hodnocení sebepéče a soběstačnosti klienta, testování soběstačnosti a závislosti klienta, hodnocení soběstačnosti -  různé měřící techniky
• Rizika lůžka - zdroj nozokomiálních nákaz: vysvětlení pojmu nozokomiální nákaza, zásady zacházení s prádlem v zařízení sociálních služeb, manipulace s prádlem dle vyhlášky, zacházení s použitým prádlem, hygienická úroveň úklidových činností

• Definice rizika, rizika v sociálních službách: vysvětlení pojmu riziko, jeho význam v rámci poskytování služeb.
• Zmapování a analýza rizik v sociálních službách: vysvětlení postupu, jak detekovat riziko a jeho míru. Určení jednotlivých kroků a kritérii k zamezení rizik. Spolupráce multidisciplinárního týmu.
• Zásady pro posouzení rizik, respektování vůle uživatele služby: práva uživatelů; Posouzení rizik vůči respektování vůle uživatele služby; rizika v kontextu k individuálního plánování - bezpečnost uživatele  versus právo a svoboda uživatele služby; Vážně míněný nesouhlas.
• Doporučené strategie pro zvládání rizik v sociálních službách: vytváření plánu rizik v rámci multidisciplinárního týmu; nejčastější rizika vyskytující se v sociálních službách (riziko non complience, pádu, dekubitů, aspirace, ztráty financí a osobních dokladů; riziko sociální izolace, bloudění, odcizení atd.).

• Jaké jsou nátlakové metody, co je to manipulace. S jakými nátlakovými metodami se setkáváme v sociálních službách: popis základních pojmů, kde a jak se s nátlakovými metodami setkáváme, zkušenosti z praxe.
• Formy nátlakových metod, manipulace v osobních, pracovních vztazích v oblasti sociálních služeb. Druhy manipulátorů a jejich projevy: jaké jsou druhy nátlakových metod, jaké jsou typy manipulátorů, popis jejich jednotlivých charakteristik, typické projevy, které pomáhají manipulaci identifikovat.   
• Základní formy obrany, asertivní odmítnutí, vztahová pyramida, jak na své emoce: co jsou to asertivní práva a povinnosti, co mi brání v odmítnutí, co je nárok a co laskavost a jak mezi nimi rozlišovat, jak ošetřit a zvládnout své emoce i emoce protistrany.
• Metoda vyjednávání + význam efektivní komunikace pro zvýšení sebejistoty: základní použití vyjednávací taktiky, popis metody  + její nácvik na příkladech z praxe účastníků, základní principy efektivní komunikace jako prostředku pro zvyšování sebejistoty při komunikaci.

• Teorie motivace a jejich zdrojů: motivace jako psychologický proces vedoucí k aktivizaci organizmu a hledání zdrojů uživatele sociální služby.
• Motivace uživatele na základě jeho potřeb: potřeby navozující různé aktuální motivy - vrozené i ty, které se rozvíjí v průběhu života sociální služby.
• Motivační proces uživatele: motivační proces jako regulační, plnící funkci směřování činnosti člověka, ovlivňující jeho chování zaměřující k určitému cíli.
• Přenášení motivů uživatele do poskytovaní sociální služby: motiv jako cesta k vyřešení nebo eliminaci nepříznivé sociální situace uživatele a efektivní plánování poskytované sociální služby.
• Motivace versus manipulace uživatele: hranice mezi motivací a manipulací uživatele - jak uchránit uživatele před manipulací a jak ji zneškodnit.
• Komunikační techniky zaměřené na motivaci uživatele: techniky pozitivní interakce při komunikaci s uživatelem včetně tréninku.
• Jak může člověk motivovat druhé - příklady dobré praxe: práce s konkrétní kazuistikou uživatele, schopnost zeptat se a pracovat se získanou informací - hledání motivace u druhého člověka.

• Úvod do problematiky tématu: lidská práva a lidská důstojnost zakotvená v LZPS, etika a etika v sociální práci, systém hodnot v sociální práci, sociální zřetel.
• Rozdíly mezi motivací a manipulací: vymezení pojmů - motivace, manipulace a rozdíly mezi nimi, definice základních manipulativních technik, pozitivní a negativní důsledky manipulace, klasifikace manipulativních technik, základní motivační prvky v životě člověka, obrana proti manipulaci.
• Motivace na základě potřeb uživatele: definice základních potřeb klienta dle Maslovovy teorie potřeb, základní techniky zjišťování potřeb klienta, prostředky k naplňování potřeb klienta.
• Motivace na základě svobodné vůle: autonomie klienta, vymezení a respektování svobodné vůle, vnímání klienta a jeho jedinečnosti, společný cíl a schopnost spolupracovat na péči.
• Nastavení individuálních plánů klienta: individuální plán - základní parametry procesu plánování, základní struktura individuálního plánu, členění dílčích kritérií plnění individuálního plánu.
• Příklady dobré praxe: seznámení s příklady dobré praxe dle specifik jednotlivých cílových skupin.

• Mozek a paměť: možnosti našeho mozku, charakteristické rysy jednotlivých typů paměti. Vztah životosprávy, duševní pohody a paměti.
• Trénink mozku: kreativní cesty tréninku mozku a zapamatování. Test pozornosti.
• Představivost a asociace: síla představivosti, asociace a motivace.
• Pravidla mentálních map (7 kroků k tvorbě mapy).
• Praktický nácvik: praktický nácvik mnemotechnických pomůcek (čísla, hesla, data, kalendář;…).

• Typologie klienta dle různých kritérií: popis projevů, popis možných komunikačních strategií, nácvik
• Nekomunikující  klient: mlčící, stěžující si,  nedobrovolný klient, klient v odporu, depresivní klient - příklady z praxe, projevy,  pravděpodobné příčiny
• Klient se sebevražednými sklony, agresivní klient: suicidální klient, manipulativní klient, agresivní klient, klient pod vlivem psychoaktivní látky, úzkostný klient - příklady z praxe, projevy, pravděpodobné příčiny
• Klient závislý, klient pedantický:  příklady z praxe, projevy, příčiny
• Sebereflexe vlastního chování a jednání

• Nácvik sociálních dovedností: Nácvik sociálního vnímání, emocí, pocitů; Správné reakce na určité chování; Verbální a neverbální komunikace; Nácvik v běžném prostředí
• Nácvik pracovních dovedností: Nástup na pracoviště; Zkušební a „zvykací“ období; Výměny klientů mezi pracovišti; Zvyšování intenzivity a délky pracovní doby; Nezastupitelná úloha asistentů.
• Strukturované učení: Základní principy; Význam strukturovaného učení v rámci nácviku; Individuální přístup, strukturalizace, vizualizace, motivace

• Úvod do problematiky individuálního plánování: vymezení základních pojmů, legislativa a základní povinnosti poskytovatele dle zákona.  
• Proces individuálního plánování v praxi: plánování služby, rozdíly mezi péčí a podporou, časová osa plánování, podstata plánování, klíčový pracovník a jeho role, znalosti a dovednosti KP, nejdůležitější aspekty plánování a principy plánování, naplňování standardu.                 
• Dojednání osobního/společného cíle: osobní cíl, jeho dojednávání, rozsah základních činností, přizpůsobení se limitům klienta při sestavování IP, metody zjišťování potřeb pro IP.
• Plánování dle rozsahu u jednotlivých druhů sociálních služeb: dle jednotlivých služeb zastoupených účastníky kurzu. Rozsah je představen a probíhá k němu diskuze a názorné kazuistiky.
• Příklady/špatné praxe: sdílení příkladů dobré i špatné praxe.

• Lidské potřeby: vymezení termínu, různé modely lidských potřeb, vliv stárnutí na lidské potřeby, holistický obraz člověka - bio, psycho, sociální a spirituální  součást člověka.
• Vymezení pojmu: spiritualita, místo spirituality v životě, spiritualita vs. náboženství, spiritualita jako zdroj vnitřní síly, spiritualita a kvalita života, hledání vlastního pojetí spirituality (sebezkušenost).
• Seznámení s konkrétními spirituálními potřebami u stárnoucích a umírajících a jejich projevy: např. potřeba důstojnosti, zachování kontinuity životního příběhu, potřeba rozumět smyslu života, potřeba lásky a přijetí v době ztrát, potřeba odpustit a zažít odpuštění, potřeba připravit se na umírání a smrt, apod.                        
• Jak zjišťovat a naplňovat spirituální potřeby klientů: spirituální hodnocení (nástroje zjišťování spirituálních potřeb, spirituální doprovázení v každodenní praxi,  příklady a kazuistiky, spiritualita jakou součást kultury zařízení, spiritualita v lidí s demencí.               
• Předpoklady a kompetence pro spirituální doprovázení: např. sebepoznání, zájem, vnímavost, znalost některých technik a rituálů, dovednosti vést existenciální rozhovory.

• Hodnoty sociální práce v sociálních službách: Osobní, společenské, legislativní a profesní hodnoty. Hodnoty a strategie poskytovatele sociální služby.
• Závislost klienta na sociální službě: Stanovení zodpovědnosti pracovníka a svobody klienta, empatie a sympatii ke klientovi, řešení věcí za klienta, úplné ztotožnění se s klientem versus netečnost.
• Moc pracovníků nad klienty sociální služby: Nesení zodpovědnosti, potřeba být potřebným, potřeba mít moc nad klienty, hledání okamžitých výsledků, ukvapené posuzování, podléhání předsudkům.
• Infantilizace klientů sociální služby: Zdětinšťování dospělých klientů při aktivizaci, sebeobsluze, volnočasových aktivitách, v běžném životě, při rozhovorech, zdrobněliny a tykání klientům.
• Familiární přístupy pracovníků sociální služby: Investování vlastních citů a očekávání, potřeba radit klientovi, směšování role kamaráda s profesionálním pomáhajícím a porušování mlčenlivosti.
• Sociální služba jako partner: Stanovení zodpovědnosti pracovníka a svobody klienta, empatie a sympatii ke klientovi, řešení věcí za klienta, úplné ztotožnění se s klientem versus netečnost.

• Platné právní normy v ČR týkající se ochrany práv uživatelů a jejich požadavky na poskytovatele sociálních služeb: seznámení s požadavky právních norem v oblasti ochrany práv uživatelů sociálních služeb (především Listina základních práv a svobod, Občanský zákoník, Trestní zákoník, Zákon o zdravotních službách, Zákon o sociálních službách + provádění vyhláška, včetně standardů kvality sociálních služeb).
• Dokumentace a její význam pro oblast ochrany práv uživatelů: seznámení s významem dokumentace pro oblast ochrany práv uživatelů, optimální postupy při zpracování dokumentace týkající se ochrany práv v organizaci, doporučený obsah a forma dokumentace.
• Aplikace požadavků standardů kvality sociálních služeb týkajících se ochrany práv uživatelů: postup při tvorbě vnitřních pravidel pro předcházení situacím, v nichž by v souvislosti s poskytováním sociální služby mohlo dojít k porušení základních lidských práv a svobod osob, a pro postup, pokud k porušení těchto práv osob dojde.
• Ochrana práv uživatelů v konkrétních situacích práce s uživateli: seznámení s rozdílem mezi omezením a porušením práv uživatelů, individuální plánování a posouzení rizik při práci s uživatelem jako cesta k dodržování jeho práv, řešení konkrétních situací práce s uživateli v praxi a v směrnicích poskytovatele.

• Seznámení se základními pojmy z oblasti ochrany spotřebitele.
• Různé formy smluvních vztahů, práva spotřebitele na odstoupení od smluv, distanční formy uzavírání smluvních závazků.
• Specifická úprava energetického zákona, ochrana spotřebitele dle energetického zákona.
• Kazuistiky s praxe včetně aplikace dovedností získaných v kurzu.

• Uvedení do tématu: vymezení pojmů přiměřené a nepřiměřené riziko, kvalita života ve vztahu k životu s riziky, vymezení odpovědnosti v situacích rizik, legislativní rámec situací přiměřeného rizika
• Riziko jako součást každodenního života: vymezení rizikových situací v sociální službě, mapování a zhodnocení rizik, možný přínos rizik pro klienta, posuzování schopností a dovedností klienta, posilování kompetencí klienta zvládat situace s přiměřeným rizikem, prevence závislosti klienta na sociální službě
• Specifika práce s riziky u cílové skupiny osob nad 65 let: identifikace rizik u cílové skupiny osob nad 65 let, zvládání rizik - stanovení vhodných opatření, sestavení plánu rizik a jeho adekvátních opatření, vyhodnocování plánu a aktualizace plánu rizik
• Role pracovníka v práci s riziky: dovednosti klíčového pracovníka, význam týmové spolupráce při práci s riziky, posilování spolupráce mezi týmem a rodinou

• Uvedení do tématu: vymezení pojmů přiměřené a nepřiměřené riziko, kvalita života ve vztahu k životu s riziky, vymezení odpovědnosti v situacích rizik, legislativní rámec situací přiměřeného rizika
• Riziko jako součást každodenního života: vymezení rizikových situací v sociální službě, mapování a zhodnocení rizik, možný přínos rizik pro klienta, posuzování schopností a dovedností klienta, podpora klienta ve zvládání přiměřeného rizika, posilování odpovědnosti klienta a prevence závislosti klienta na sociální službě
• Specifika práce s riziky u cílové skupiny osob: identifikace rizik u cílové skupiny osob se zdravotním postižením, zvládání rizik - stanovení vhodných opatření, sestavení plánu rizik a jeho vyhodnocování, aktualizace plánu rizik a jednotlivých opatření směrem k posilování schopností klienta zvládat zátěžové situace
• Role pracovníka v práci s riziky: dovednosti klíčového pracovníka, význam týmové spolupráce při práci s riziky, posilování spolupráce mezi týmem a rodinou

• Změny v náhledu na osoby se zdravotním postižením: historický základ náhledu na osoby se zdravotním postižením. Představíme si základní dokument, který na mezinárodní úrovni mění nahlížení na práva osob se zdravotním postižením a přístup k nim – Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.
• Možnosti rozhodování osob se zdravotním postižením: v této části vzdělávání se podrobněji podíváme na změny v nahlížení na osoby se zdravotním postižením – konkrétně na nové možnosti rozhodování. Tato problematika úzce souvisí se změnou paradigmatu, kterou přináší Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, o které jsme hovořili v předešlé části. Společnými silami si vydefinujeme, jaké jsou praktické možnosti rozhodování osob se zdravotním postižením podle aktuální právní úpravy.
• Omezení svéprávnosti: vysvětlíme si, jak aktuální právní úprava nahlíží na zbavování a omezování způsobilosti k právním úkonům. Jakým způsobem se mění terminologie a především jak se mění úprava omezení svéprávnosti v novém občanském zákoníku. Povíme si, za jakých podmínek bude možné omezit něčí svéprávnost, na jakou dlouhou dobu, jak bude fungovat přezkum takovéhoto rozhodnutí i jak se mu bránit (jak požádat o navrácení svéprávnosti).
• Nové instituty v občanském zákoníku: tato část vzdělávání bude věnována institutům, které přinesl nový občanský zákoník. Vysvětlíme si potřebnost těchto institutů v souvislosti s již zmiňovanou paradigmatu a přechodu od přehnaného omezování a ochraně, k větší podpoře osob se zdravotním postižením. Povíme si, proč by se měly před omezováním svéprávnosti využívat tyto instituty a v čem budou spočívat. Spolu s účastníky si na příkladech demonstrujeme, ve kterých situacích by mohlo být vhodné který institut využít.
• Opatrovnictví a opatrovnická rada: vysvětlíme si za použití modelových příkladů, jak se bude podle nové úpravy vybírat opatrovník a jaké postavení bude mít veřejný opatrovník. Za pomoci cvičení si vysvětlíme povinnosti opatrovníka, které budou nově upraveny i zákonem a s účastníky se zamyslíme, čím by bylo vhodné tuto úpravu ještě obohatit. Dále si v této části představíme návod, jak rozhodovat v případě člověka s postižením, který budou moci účastníci aplikovat ve své praxi. Novým institutem, který přináší množství změn, a je pro účastníky nepochybně zajímavou novinkou, je opatrovnická rada. Opatrovnickou radu účastníkům představíme, vysvětlíme si její fungování, složení, pravomoci, vztah k opatrovníkům, i k soudu.

• Úvod a vymezení základních pojmů: Úvod k tématu osobního rozvoje. Profesní rozvoj člověka jako zaměstnance v kontextu rozvoje organizace sociální péče.
• Seberozvoj a sebepoznání: Seberozvoj a sebepoznání. Vzdělávání a seberozvoj. Předpoklady k seberozvoji v profesi pracovníka sociálních služeb, a to jak v rovině profesních dovedností, tak i osobních a osobnostních předpokladů k vykonávání této profese. Analýza náročných situací, kterým je pracovník ve své každodenní práci vystaven. Kazuistiky z oblasti poskytování sociální péče.
• Profesní sebevědomí, teorie a praxe změny: Profesní sebeobraz a sebeuvědomění. Sebereflexe vlastních silných a slabých stránek. Profesní sebevědomí a možnosti jeho rozvoje. Cíle a vize seberozvoje. Definování oblastí ke změně. Techniky změny.
• Vztah emoční inteligence k osobnímu rozvoji: Komunikace vlastní změny sociálnímu okolí, rodině i týmu. Způsoby vhodného sdílení vlastní aktuální životní situace, vnitřní spokojenosti či fáze profesního zrání, ale i vzteku, nejistoty a obav, které se promítají do komunikace s kolegy i klienty organizace sociální péče. Doporučení, jak požádat tým o pomoc i jakými způsoby mohu týmu a kolegům pomoc poskytnout.
• Komunikace změny v zaměstnání: Komunikace vlastní změny sociálnímu okolí, rodině i týmu. Způsoby vhodného sdílení vlastní aktuální životní situace, vnitřní spokojenosti či fáze profesního zrání, ale i vzteku, nejistoty a obav, které se promítají do komunikace s kolegy i aktuální životní situace, vnitřní spokojenosti či fáze profesního zrání, ale i vzteku, nejistoty a obav, které se promítají do komunikace s kolegy i klienty organizace sociální péče. Doporučení, jak požádat tým o pomoc i jakými způsoby mohu týmu a kolegům pomoc poskytnout.

Když se život chýlí ke konci

• změny v prožívání a tělesné změny,
• poslední chvíle,
• co je to vlastně smrt,
• prožívání smrti,
• bezprostředně po smrti,
• péče o mrtvé tělo.

Vybrané aspekty přímé péče

• vymezení pojmu „doprovázení“ v kontextu paliativní péče,
• plán péče v závěru života,
• rozhovor o budoucí péči,
• dříve vyslovená přání,
• uspokojování biologických potřeb,
• symptomatologie, vč. zvládání negativních dopadů symptomů (bolest a únava, dušnost, nechutenství, zvracení, hydratace, vyprazdňování, maligní rány, zmatenost a neklid, sexualita).

• Základy paliativní péče: seznámení s tématem, se základními pojmy, rozdělení paliativní péče, její cíle, indikace k paliativní péči, složení týmu pracovníků a jejich kompetence.
• Fyzické potíže klienta na konci života a jejich řešení: péče o klienta v průběhu posledních měsíců života až do jeho samotného konce; popis, s jakými tělesnými projevy se můžeme v průběhu péče nejčastěji setkat a jak na ně reagovat, spolupráce s dalšími členy týmu.
• Co prožívá klient v závěru života: seznámení s psychikou umírajícího klienta, s jeho emocemi, s jeho potřebami v oblasti duševní, sociální a duchovní a s možnostmi jejich naplnění; fáze smiřování se s nepříznivou zprávou.
• Co prožívá pečující osoba: sdělení a sdílení zkušeností s prožíváním a emocemi pečující osoby a to jak na straně rodiny klienta, tak na straně profesionálně pečujících, tedy posluchačů; poznámky k vlastní duševní hygieně.