Kurzy na klíč

• „Efektivita“ a „Komunikace“ v souvislosti s cílem sociální služby: cíle sociální služby (zadání ze strany standardů, poslání organizace, cílové skupiny a vliv personálního obsazení), podstata efektivity (význam, přínosy) podstata komunikace (proces, komplex, funkce kom.), reflexe vlastního vnímání komunikace v kontextu cílů sociální služby.
• Různé komunikační přístupy uvnitř týmu sociální služby: osobnostní nastavení pracovníka sociální služby a důraz na určité složky komunikace (verbální, neverbální, vztahová rovina), akceptace různosti a sjednocení cílů v rámci poskytování sociální služby.
• Systém a proces zefektivňování komunikace v sociálních službách: zadání, cíle sociální služby, volba strategie komunikace, zaznamenávání přínosů v rámci poskytování sociální služby, zpětná vazba, vyhodnocení, efektivita sociální služby.
• Nastavení přístupu napříč sociální službou u různých pracovníků: postupy sledování dopadů,  poskytování zpětné vazby, motivace pracovníků ke zvyšování efektivity v rámci sociální služby (přesah do vedení pracovníků), systematizace zefektivňování komunikace v sociální službě.

Kurz si klade za cíl seznámit pracovníky sociálních služeb s problematikou nastavování hranic v osobním i profesním životě tak, aby je uměli nejen dobře nastavit, ale uměli je i reflektovat a adekvátně modifikovat a v případě jejich překročení o nich i transparentně komunikovat. Účastníci budou vedeni k tomu, aby reflektovali vlastní motivaci k práci v pomáhající profesi, proces nastavování vlastních hranic i pocity provázejícími vyslovení NE. V navazující praktické části se účastníci seznámí s technikami, které jim mohou pomoct při nastavování hranic. Pomocí modelování rozhovorů se naučí, jak říkat NE, jak se bránit manipulaci a jak komunikovat s klientem, který se chová agresivně. 

• Funkce a vznik hranic
• Moje hranice a motivace
• Nastavování hranic v osobním i profesním životě
• Umění říct NE
• Nerespektování hranic

Jak fungujeme pod tlakem, ve stresu? Proč někdy reagujeme tak, že sebe sami nepoznáváme? Které znalosti o fungování mozku by nám mohly pomoci udržet se ve stabilitě? Co s tím, když naše síly nejsou tam, kde bývaly? Co si počít se strachem? Když cítíme zodpovědnost, ale také třeba bezmoc? Co se děje v našem těle, když cítíme strach? Můžeme úzkostem předcházet? Co nám pomůže úzkost zvládnout? Co mám dělat, pokud klient hyperventiluje, jde do paniky? Jak můžu druhému člověku pomoct situaci zvládnout? Co když se netěším do práce? Kde je přirozená míra obav? Kdy bych měl/a zpozornět? Jak předcházet syndromu vyhoření?

Užitečná doporučení. Podpůrné, ozkoušené, zvládnutelné techniky. Kurz směruje k navýšení možnosti zvládnout procházet dobře i těmi dny, které jsou více náročné než jiné. Tipy k režimu a k dobré péči o tělo. Udržet sám sebe v klidu znamená moci doprovázet ty, kteří to potřebují.

Doporučujeme pohodlné sportovní oblečení a ručník umožňující praktické nácviky!

• Stres: definice stresu a stresového syndromu, reakce na stres a stresové mechanismy.
• Pohybový systém a stres: pohybový aparát a funkční změny pohybového aparátu při stresové reakci.
• Praktický modul zaměřený na myofasciální uvolnění měkkých tkání pohybového aparátu, protažením a aktivizací svalů podporujících napřímení trupu.
• Stres a dech, práce s dechem: příklady možností využít dech v relaxaci a adaptaci na stres.
• Praktický modul, ve kterém budeme aplikovat získané znalosti o dechu do praxe. Nácvik příkladů dechových cvičení, koncentrace na dech, relaxace.
• Prevence pracovního stresu: možnosti ergonomie pracovního místa a vliv držení těla při pracovních činnostech na snížení stresu s důrazem na stoj, sed, chůzi, práci s horní končetinou. Problematika zrakové zátěže a vlivu vhodné stravy a odpočinku na prevenci proti stresu.
• Praxe / Body & Mind cvičební programy, řízená meditace: praktický modul s využitím Body & Mind pohybových programů - aktivizační cvičení, cvičení pro lepší spánek, meditační cvičení.

Vzdělávací program se zaměřuje na problematiku zvládání stresu, který je součástí pracovního i soukromého života každého člověka. Východiskem pro pochopení podstaty stresu je seznámení účastníků s obsahem základních pojmů, které kromě samotného stresu souvisejí s náročnými životními situacemi. Důraz je kladen na adaptaci na stres prostřednictvím fází adaptačního syndromu, na hodnocení stresové situace a na strategie vyrovnání se se stresem. Program je zaměřen i na definování reakcí na stres (biologické a psychické), na seznámení účastníků s obrannými mechanismy. Vysvětlena je strategie práce se stresem. Nedílnou součástí programu je i vysvětlení spojitosti stresu a syndromu vyhoření včetně jeho prevence. Vzdělávací program se věnuje také psychohygieně a v rámci praktické části se účastníci teoreticky i formou praktického nácviku seznámí s některými relaxačními technikami.

• Náročné životní situace
• Stres jako reakce na zátěž
• Fáze adaptačního syndromu. Hodnocení stresové situace.
• Reakce na stres a předcházení stresovým situacím
• Syndrom vyhoření a jeho fáze
• Prevence syndromu vyhoření, psychohygiena a relaxace v souvislosti se stresem

Kurz je zaměřen na rozpoznání základních emocí, které se dají rozpoznat ve tváři člověka. Strach, zlost, smutek, rezignace, opovržení, odpor, překvapení a radost. To jsou emoce, se kterými se personál sociálních zařízení denně setkává u klientů a potýká se s nimi i v interpersonálních vztazích. Zvláště konfliktní situace bývají emočně vypjaté a ne vždy klienti i zaměstnanci zvládnou vhodně a přiměřeně reagovat. V kurzu se posluchači dozví přínosné informace nejen o emocích obecně, ale i o temperamentech a o reakci osobnostních profilů při stresu. Díky získaným informacím budou mít možnost odhalit svůj vlastní temperament, jeho klady i zápory a naučí se pracovat se svojí dominantní emocí. Naučí se rozpoznávat vnější znaky všech emocí na obličeji, což jim poté usnadní odhalení emočních reakcí u klientů či spolupracovníků. Celkový přínos kurzu spočívá v tom, že se frekventanti naučí pracovat nejenom se svými emocemi, ale i s emocemi svých klientů. Naučí se, jak zvládat strach, jak pracovat se zlostí, jaké vhodné komunikační prostředky volit u jednotlivých temperamentů a jak vystoupit z emoční nepohody. Znalosti a dovednosti práce s emocemi jsou součástí psychohygieny a prevencí syndromu vyhoření.

Cílem vzdělávacího programu je nabídnout poskytovatelům sociálních služeb základní nástroje, jak dokumentaci ve své organizaci účinně a efektivně řídit. Prostřednictvím programu získají důležité informace o řízení dokumentace a dozví se, jak pomocí několika základních zásad zajistit, aby měli o své dokumentaci přehled, získali kontrolu nad tím, jaké dokumenty a záznamy v jejich organizaci vznikají a používají se, udrželi své dokumenty aktuální a nepotřebné dokumenty uložili do archivu. 

• Požadavky na řízení dokumentace v nejdůležitějších systémech řízení kvality (ISO, EFQM, standardy kvality sociálních služeb, EQUASS) a v platných právních normách (Zákon č. 499/2004 Sb., Vyhláška č. 645/2004 Sb., Zákon o sociálních službách).   
• Základní pojmy v oblasti řízení dokumentace (dokumentace, dokument, záznam, řízení dokumentů, řízení záznamů, správce dokumentace, vlastník dokumentu, přezkoumání dokumentu apod.), životní cyklus dokumentu.                            
• Základní zásady řízení dokumentace (požadavky, identifikace, čitelnost, dostupnost, kvantita, kvalita, aktuálnost, odpovědnost, technika, struktura, přehled) a jejich aplikace v praxi.

Kurz rozvíjí kompetence účastníků v oblasti efektivního a udržitelného řízení času s důrazem na osobní rovnováhu, hodnoty a vnitřní smysl vykonávané práce. Vzdělávací program je zaměřen na rozvoj praktických dovedností v oblasti řízení času v sociální práci s využitím vybraných nástrojů umělé inteligence.

Kurz je určen pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách, kteří se ve své praxi setkávají s vysokou administrativní zátěží, časovým tlakem a nutností efektivně organizovat pracovní činnosti. Účastníci se seznámí se základními principy time managementu využitelnými v prostředí sociálních služeb, zejména s metodami určování priorit, plánování pracovních úkolů a organizace času při práci s klienty. Součástí programu je také praktická ukázka využití vybraných nástrojů umělé inteligence (např. AI asistenti pro plánování, tvorbu pracovních přehledů či podporu administrativních úkonů), které mohou pracovníkům pomoci zefektivnit každodenní pracovní činnosti.

Kurz je zaměřen především na praktické využití jednoduchých nástrojů a postupů, které mohou účastníci bezprostředně aplikovat ve své profesní praxi. Důraz je kladen na realistické plánování pracovních úkolů, efektivní organizaci času a snížení pracovní zátěže prostřednictvím vhodného využití digitálních nástrojů.

Cena semináře: člen APSS 22 490 Kč / nečlen 24 490 Kč

• Vymezení pojmu emoce a emoční zkušenost: emoce a city, obecné vymezení, rysy, znaky, charakteristiky a dělení emocí, citové projevy, citové poruchy, emoce a duševní poruchy, hranice kompetencí a role pracovníka v práci s poruchami emocí.
• Emoční inteligence a práce s ní: rámec emoční inteligence, její složky, možnosti jejich rozvoje. Pozitivní psychologie a její význam pro praktický život.  Prvky podpory pozitivního myšlení u klientů a týmu.
• Práce s emocemi u uživatelů služeb: složité situace a stavy spojené s emocemi klientů. Práce s agresí, laická diagnostika a oddělení účelového chování  od psychiatrické roviny, zvládání a předcházení vypjatým emocionálním situacím.

• Úvod do problematiky: Význam pojmů zátěž, krize a krizová intervence, trauma, etická dilemata, syndrom vyhoření.
• Stres jako reakce na zátěž: Definice stresu. Druhy stresorů. Reakce organismu na stres – tělesné a psychické.
• Adaptace na stres: Fáze adaptačního syndromu a vyrovnávání se s nimi. Hodnocení stresové situace.
• Syndrom vyhoření a jeho fáze: Fáze, příčiny, projevy a příznaky syndromu vyhoření.
• Prevence syndromu vyhoření a supervize, psychohygiena a relaxace: Prevence syndromu vyhoření. Význam supervize v souvislosti se syndromem vyhoření. Význam relaxace. Přehled technik relaxace. Praktický nácvik některých relaxačních technik.

• Úvod do tématu sebevědomí: co je sebevědomí, jak se projevuje nízké a přehnaně vysoké sebevědomí, jak se projevuje přiměřené sebevědomí. Jaké vlivy sebevědomí utváří.
• Postoje k sobě, ke druhým lidem a k životu: rizikové postoje, myšlenky, emoce a chování, které sebevědomí negativně ovlivňují a možnosti jejich změny z pohledu metod kognitivně behaviorální terapie (KBT).              
• Model schematerapie a kontextu asertivity: model schematerapie (mody Kritického a Laskavého rodiče, Zdravého dospělého, Zlostného, Opuštěného a Spontánního dítěte, Hyperkompenzátora a Odtažitého obránce). Nácvik sebeoceňování, dávání a přijímání komplimentů a asertivního odmítání.
• Sdělování a přijímání kritiky: nácvik asertivního sdělování a přijímání kritiky

• Úvod do problematiky: seznámení s metodami sociální práce a jejich využitím v praxi (uvedení příkladů z praxe s rizikem etických dilemat); zákonitosti sociálního poradenství; úvod do krizové intervence.
• Význam komunikace v poradenství: význam neverbální komunikace, etika sociální práce, moc versus pomoc, vztah klient versus pracovník, hranice při pomáhání, kontakt s klientem.
• Sociální šetření v domácím prostředí klienta: zpracování vstupních informací, příprava dokumentace a informačních materiálů, podmínky pro rozhovor (zaměření se na nestandardní podmínky), průběh rozhovoru, naslouchání, práce se záznamovým formulářem, závěr rozhovoru.
• Seznámení s kazuistikami, ukázky  modelových situací a závěrečná diskuse: rozbor kazuistik (na jednotlivých případech vysvětlit rozdíly v přístupu SP ke klientovi v domácím prostředí a např. v nemocnici).
• Ukázky modelových situací a závěrečná diskuse: modelové situace (simulace reálného rozhovoru mezi SP a klientem v různém prostředí a v různých podmínkách pro rozhovor) a diskuse na dané téma.

Kurz pojednává o možnostech podávání stravy seniorům s Alzheimerovou demencí, kteří jsou ohroženi poruchami výživy. Cílem kurzu je charakterizovat onemocnění a přiblížit účastníkům kurzu jednotlivé fáze onemocnění a poruchy výživy v jednotlivých stádiích. Dále se zaměříme na specifika připravované a podávané stravy u těchto seniorů, kulturu stolování a možnostech doplňkové stravy. Účastníci kurzu si budou moci vyzkoušet způsoby podávání stravy tak, aby pro klienta bylo podávání jídla nejen základní lidskou potřebou, ale také radostí.

Obsah:

• Rozdělení demencí
• Komplikace spojené s výživou u seniorů s Alzheimerovou demencí: riziko malnutrice, dehydratace, poruch vyprazdňování, komplikace spojené se stavem dutiny ústní a chrupu
• Výživa u seniorů s Alzheimerovou demencí: Doplňková strava, sledování (bilance) příjmu tekutin a stravy, význam sledování, nutriční screening u klientů s Alzheimerovou demencí.
• Specifika v přístupu ke klientům s Alzheimerovou demencí: význam multidisciplinárního týmu, specifika při podávání stravy klientům s Alzheimerovou demencí, příprava stravy a kultura stolování u klientů s Alzheimerovou demencí.
• Role pracovníků v sociálních službách a příprava a podpora soběstačnosti při podávání stravy

• Základní přehled o fungování mozku a paměti: Neuron, synapse, mozkové hemisféry, paměť – její druhy a rozdělení, podpora zapamatování, neuroplasticita, předání informací s použitím praktických ukázek a obrazových příloh, vyhodnocení testů (pouze pro účastníky)           
• Mnemotechniky: Loci, akrosticum, paměťové háčky, chunkování, asociační propojování, Parisův kód, propojování příběhem, kalendář, kategorizace – popis a praktická ukázka každé techniky, praktické zkoušení techniky na vybraných okruzích informací, skupinové zpracování zadaných informací libovolnou technikou – následná reflexe                  
• Mentální mapování: Mentální mapy – smysl, význam, navázanost na přirozenou činnost mozku, principy tvorby mentálních map, ukázky map, využitelnost techniky, samostatná tvorba mapy na jednotné téma, skupinová práce na zadané téma, reflexe

• Vymezení základních pojmů: Úvod k tématu klima a kultura organizace poskytující sociální služby. Definování a vymezení základních pojmů a terminologie v kontextu sociálních služeb.
• Poslání a cíl činnosti organizace poskytující sociální služby: Odlišnosti a podobnosti v porozumění smyslu organizace  u jednotlivých pracovníků. Slaďování cílů a vizí u jednotlivých zaměstnanců organizace. Význam podnikové identity organizace poskytující sociální služby na budování jejího klimatu a kultury.
• Atmosféra na pracovišti a její vliv na pracovní výkon pracovníků: Jak se k sobě pracovníci kolegiálně vztahují, o čem se v zaměstnání mluví a o čem se nemluví a proč? Pojmenování základních hodnot organizace  jako pilířů podnikové kultury.
• Rozvoj a změna kultury organizace: Meze a možnosti rozvoje organizační kultury. Rozpoznání znaků, které ovlivňují spokojenost či nespokojenost sociálních pracovníků v organizaci. Zdroje frustrace, projevy vzdoru a nespokojenosti v kultuře organizace. Možnosti budování změn v klimatu a kultuře organizace poskytující sociální služby.
• Adaptace nového zaměstnance: Adaptace nového zaměstnance do organizace. Postupy a doporučení k rozpoznávání klimatu a kultury organizace. Osvojení podnikových hodnot, identifikace s posláním a cíli organizace.

Cílem semináře je seznámit účastníky s možnostmi použití kompenzačních pomůcek pro tělesně a smyslově postižené v oblasti poskytování ambulantních, terénních i pobytových sociálních služeb. Účastníci získají informace o používání a údržbě kompenzačních pomůcek a o specifikách jednotlivých skupin pomůcek. Předání zkušeností lektorů s používáním pomůcek z půjčoven kompenzačních a rehabilitačních pomůcek vzdělavatele, zkušeností získaných od klientů půjčoven, odborných firem a servisů.

• Základní informace o kompenzačních pomůckách
• Pomůcky pro tělesně postižené
• Pomůcky pro zrakově postižené
• Pomůcky pro sluchově postižené
• Praktické vyzkoušení některých pomůcek pro tělesně postižené
• Praktické vyzkoušení některých pomůcek pro zrakově a sluchově postižené

• Osobnost  a role manažera, klíčové kompetence manažera
• Komunikační schopnosti a dovednosti manažera
• Manažerské rozhovory
• Stres management (rozpoznávání signálů vlastního psychického vyčerpání). Zvládání psychosociální zátěže. 

• Úvod do komunikace nepříjemné zprávy: analýza pracovních situací pracovníka, které prožívá jako nepříjemné a těžko hledá způsoby, jak v nich vhodně komunikovat. Orientace ve všech pracovních rolích a personálních rovinách, ve kterých dochází ke sdělování negativní zprávy. Uvědomění emocí, které tyto komunikační situace provází.
• Prožívání při komunikaci nepříjemné zprávy. Sebehodnota a přijímání negativní zprávy: analýza prožívání negativní zprávy s přehledem faktorů, které prožívání ovlivňují. Stresové reakce u příjemce extrémně negativní zprávy, prožívání změny jako osobní krize.
• Praktický nácvik komunikace emočně nepříjemné zprávy: praktický nácvik komunikace, rozhovor mezi pracovníkem a klientem organizace poskytující sociální služby. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Komunikační techniky sdělování nepříjemných zpráv: specifika komunikace nepříjemné zprávy v organizacích poskytujících sociální služby s konkrétními příklady podpůrných výroků, které sníží pravděpodobnost necitlivé komunikace, která vyústí ve zranění příjemce nepříjemné zprávy. Cyklus změny, kterým v prožívání příjemce negativní zprávy prochází, než se adaptuje na nové skutečnosti plynoucí z negativní zprávy. Sdílení příkladů rozhovoru z pracovišť organizací sociální péče.
• Praktický nácvik komunikace emočně nepříjemné zprávy: praktický nácvik komunikace, rozhovor mezi pracovníkem a klientem organizace sociální péče. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Charakter a postoje v kontextu sdělování nepříjemných zpráv. Komunikace negativní zprávy a dlouhodobý vztah: vliv osobních postojů a charakteru pracovníků na sdělování negativních zpráv. Komunikace negativní zprávy a dlouhodobý pracovní nebo osobní vztah, specifika v komunikaci. Sdílení kazuistik z pracovišť organizací poskytujících sociální služby.
• Doporučené jednání při komunikaci nepříjemné zprávy. Příprava podmínek: shrnutí doporučeného jednání v emočně zátěžové komunikaci s klienty sociální služby, objasnění významu podmínek, ve kterých ke komunikaci dochází.

• Vymezení pojmů v oblasti tělesného postižení: základní terminologie a druhy tělesného postižení. Klasifikace pohybových vad - základní pojmy a rozdělení
• Kompenzační a rehabilitační pomůcky: pomůcky pro mobilitu, pomůcky pro denní potřeby, pomůcky pro komunikaci, pomůcky pro ovládání PC
• Specifika života osob s tělesným postižením: veřejně přístupná místa a tělesné postižení, bariéry stavební a prostorové, dostupnost dopravy a dopravních služeb
• Osobnost člověka s tělesným postižením: společenské bariéry, společenské stereotypy v postoji k osobám s tělesným postižením, zvláštnosti sociální role tělesně postiženého jedince, osobnost člověka s tělesným postižením a psychické bariéry
• Zásady správné komunikace s osobami s tělesným postižením: řeč, kontakt, komunikace, adekvátní pomoc, navázání kontaktu, podmínky pro komunikaci, pravidla správné komunikace, nejčastější chyby v komunikaci a při poskytování pomoci

• Vhled do ACH: seznámení se základním pojmoslovím, s druhy demencí a jednotlivými stádii a projevy chování v každé fázi nemoci a vlivem komunikace na kvalitu života osoby s ACH.
• Komunikace s klientem s ACH: základní komunikační pravidla vhodná při každodenní péči o osoby s ACH.
• Vhodné a nevhodné nástroje verbální i neverbální komunikace: charakteristika nástrojů verbální i neverbální komunikace s ohledem na schopnost osoby s ACH přijímat a zpracovávat informace a podněty.
• Nácvik vhodných metod verbální i neverbální komunikace: praktické osvojení některých nástrojů verbální (vedení rozhovoru, naslouchání, kladení otázek, zpětná vazba) i neverbální komunikace (gesta, doteky, mimika v obličeji).

• Vymezení pojmů v oblasti zdravotního postižení v dětském věku: základní terminologie a druhy postižení  v dětském věku - základní pojmy a rozdělení
• Vliv postižení na vývoj a formování osobnosti člověka s postižením: biologické podmínění a genetická výbava, sociální faktor pro formování dětské osobnosti, psychologická hlediska v péči o děti se zdravotním postižením, proces vyrovnání se se zdravotním postižením dítěte, techniky aktivního a pasívního řešení
• Provázení rodiny v rámci rané péče: vymezení služby rané péče; přístup orientovaný na klienta; raná podpora dítěte a odborně použitá opatření (intervence, aktivity, speciální edukace); nácvik kompetencí a podpora návazných služeb po ukončení rané péče ve věku 7 let
• Zásady správné komunikace s rodinou dítěte se zdravotním postižením: řeč, kontakt, komunikace, adekvátní pomoc; navázání kontaktu; podmínky pro komunikaci, pravidla správné komunikace, nejčastější chyby v komunikaci a při poskytování pomoci

• Verbální, neverbální a paraverbální komunikace s osobou s demencí: teoretický vhled do komunikace s osobami s demencí - specifika komunikace, schopnosti uživatele s ohledem na demenci, nástrahy a zvláštnosti komunikace osoby s demencí. 
• Chyby při komunikaci s osobami s demencí: nepřizpůsobení řeči a hlasu, akustické podněty a bariéry při komunikaci, vhodné prostředí pro komunikaci, zlehčování či bagatelizace situace, vnášení vlastního příběhu pečovatele, netrpělivé reakce a spěch pečujícího.                           
• Komunikace s neklidnými osobami s demencí: Komunikace s neklidným uživatelem, zvládání neklidu či agrese uživatele, podpora uživatele v úzkostné situaci, sympatické a empatické nástroje práce s uživatelem, prevence vzniku problémového chování uživatele.
• Práce se získanými informacemi o osobách s demencí: aplikace a sdílení získaných informací do každodenní péče, pozorování uživatele, práce s jeho zvyklostmi a rituály, nastavení harmonogramu dne vhodného pro uživatele a podpora jeho orientace především v čase a situaci.                 
• Vedení rozhovoru s osobami s demencí: vedení rozhovoru s uživatelem s ohledem na jeho aktuální možnosti, včetně správného zjišťování potřeb, kladení otázek, očního kontaktu, gestikulace a vhodného používání dotyků.

• Druhy komunikace, verbální, neverbální, formální, neformální, chyby v komunikaci, význam neverbální komunikace: popis jednotlivých druhů komunikace, zvyšování empatie vůči neverbální komunikaci klienta - rozpoznání emoce u předložených obrázků. Neverbální zpětná vazba – cvičení.
• Komunikační bariéry, jejich vliv na vztah s klientem, bariéry v komunikaci s vybranou skupinou klientů, techniky úspěšné komunikace:  dělení bariér - vnější a vnitřní, na straně pracovníka a na straně klienta, jak je minimalizovat, detekce vlastních bariér, aktivní naslouchání jako základ účinné komunikace a jeho nácvik.
• Základní komunikační styly, obtížné komunikační situace a jejich zvládání: dělení komunikačních stylů, asertivita jako funkční styl, mapování převládajícího komunikačního stylu u pracovníků, nejčastější témata obtížných rozhovorů, jejich vedení a modelování efektivně vedeného rozhovoru.

• Paliativní minimum: opakování zásad paliativní péče, její cíle, seznámení s prožíváním klientů, s jejich potřebami duševními, sociálními a duchovními se zaměřením na následnou komunikaci.
• Komunikace v paliativní péči obecně: seznámení s hlavními zásadami komunikace, s jejími podmínkami na straně prostředí, klienta i pečující osoby, přehled nejdůležitějších zásad komunikace přímo s klienty v závěru života.
• Komunikace s klientem a jeho rodinou: rozebrání možností, jak začít rozhovor s umírajícím klientem, jak reagovat na jeho otázky, poznámky ke komunikaci s rodinou klienta a s klientem neschopným standartní komunikace.

• Co je konflikt: definice konfliktu, prevence konfliktu, důsledky; fáze konfliktu; varovné příznaky, odlišnosti, polarita, separace, destrukce.                          
• Prevence konfliktu: jak konfliktům předcházet, rozlišování postojů a zájmů, projevy těla.
• Styly a druhy řešení konfliktů: únik, konfrontace (agrese), kompromis, přizpůsobení se názoru protistrany, spontánní řešení x záměrné řešení.      
• Nácvik různých druhů řešení konfliktů: simulace případových situací z reálného prostředí, hledání různých alternativ, výběr vhodných řešení.

• Seznámení a definice pojmů souvisejících s oblastí kvality sociální služby: pojmy jako kvalita, osobní cíl a cíl spolupráce, proces, procesní řízení, bezpečí, reflexe a sebereflexe, profesní rozvoj, informace, systém výměny informací.
• Podstata, smysl, cíl kritéria 15a) standardu kvality, kontext a souvislosti s dalšími oblastmi standardů kvality.
• Jak si nastavit pravidla pro hodnocení pracovníků, aby bylo užitečné a vedlo ke zvyšování kvality poskytované služby.
• Základní postup hodnocení kvality sociálních služeb. Stanovení kritérií pro hodnocení poskytované sociální služby. Metody využitelné při hodnocení kvality služby a jejich příklady použití u jednotlivých oblastí hodnocení.
• Zhodnocení výsledků a výstupů, případné chyby a jejich odhalení.

• Koučink jako metoda práce se zaměstnanci: potřeby pracovníků, definice motivace, komunikace jako základní proces práce s lidmi, úspěšné komunikační strategie.                           
• Motivace zaměstnanců: motivování pracovníků, vyjednávání, efektivní přikazování.
• Cíle a zásady koučovacího rozhovoru: dorozumění mezi lidmi – jak mohu přispět k lepšímu porozumění požadavků v pracovním procesu.
• Trénink koučování: řešení konfliktů a problémových situací, jednání a vyjednávání, příklady z praxe a řešení konkrétních situací.

• Koučink jako metoda práce s klientem: potřeby klientů, definice motivace, komunikace jako základní proces práce s lidmi, efektivní komunikace na úrovni pracovník / klient.                             
• Motivace klienta ke změně: definice motivace, motivování klientů, vyjednávání, efektivní přikazování.
• Cíle a zásady koučovacího rozhovoru: Dorozumění mezi lidmi – jak mohu přispět k lepšímu porozumění požadavků klienta.                        
• Trénink koučovacího rozhovoru: řešení konfliktů a problémových situací, jednání a vyjednávání, příklady z praxe a řešení konkrétních situací.

• Úvod do problematiky kvality v sociálních službách, standardy kvality sociálních služeb.
• Základy komunikace, rozvoj komunikačních dovedností, asertivita, úvod do metod alternativní komunikace I.
• Úvod do psychologie, psychopatologie, somatologie pro pracovníky v sociálních službách.
• Základy ochrany zdraví.
• Etika výkonu činnosti pracovníka v sociálních službách, lidská práva a důstojnost.
• Základy prevence vzniku závislosti na sociální službě.
• Sociálně právní minimum.
• Metody sociální práce.
• Základy péče o nemocné, základy hygieny, úvod do problematiky psychosociálních aspektů chronických infekčních onemocnění.
• Aktivizační, vzdělávací a výchovné techniky, základy pedagogiky volného času.
• Prevence týrání a zneužívání osob, kterým jsou poskytovány sociální služby.
• Základy výuky péče o domácnost.
• Odborná praxe.
• Krizové intervence.
• Restriktivní opatření.
• Úvod do problematiky zdravotního postižení.
• Zvládání jednání osoby, které je poskytována sociální služba, které ohrožuje její zdraví a život nebo zdraví a život jiných fyzických osob, včetně pravidel šetrné sebeobrany.

• Co je to kvalita: vymezení pojmu kvalita, kvalita ve službách, modely řízení kvality a jejich důrazy, architektura systému kvality v organizaci - lidé, procesy, řízení kvality.                    
• Buďme profi! Něco o profesionalitě: pojem profesionalita, kdo je profesionál (znaky, dovednosti, chování, přístup), profesionalita a já.
• Motivace, postoje a hodnoty pracovníků a jejich vliv na pracovní výkon (a kvalitu práce): co ovlivňuje naše chování? Vnější a vnitřní motivace, skryté faktory, které nás ovlivňují (postoje, hodnoty, tabu, motivace, přesvědčení, atmosféra, rituály, jazyk, apod., moje osobní motivace.
• Atmosféra na pracovišti a organizační kultura a jejich vliv na pracovní výkon (a kvalitu práce): organizační identita a organizační kultura - vymezení, prvky organizační kultury, mapování stavu, atmosféra na pracovišti jako důsledek zjevné i skryté organizační kultury, kritéria spokojené práce.         
• Hodnoty organizace jako ukazatel na cestě ke kvalitě: co jsou to hodnoty, jak ovlivňují naše jednání, hledání společných hodnot v rámci organizace, obecné hodnoty sociální práce, jak s tím vším prakticky v organizaci pracovat.
• Praktické nástroje zlepšování organizační kultury a budování spokojeného týmu: dovednosti pro vzájemnou spolupráci (harvardský koncept vyjednávání), schopnost změny perspektivy, posilování vnímavosti a empatie, práce se zpětnou vazbou, jak se postavit k toxické emocionální negativitě v týmu, jak posilovat pohodu na pracovišti, kritéria spokojeného týmu (model dvojité hvězdy).
• Jak pracovat s etikou: vymezení pojmu etika, různé přístupy, proč je etika důležitá s sociální práci, etika jako vzor žádoucího jednání, etické řízení a etický management organizace, etický kodex a jak s ním pracovat.

• Kvalita života a duševní zdraví: kvalita života jako subjektivní kategorie, index kvality života, duševní zdraví z pohledu společnosti i jednice.                          
• Faktory ovlivňující duševní zdraví: faktory ovlivňující duševní zdraví, metody práce s klientem v duševní nemoci        .
• Potřeby a životní příběh klienta: Maslowova pyramida potřeb, podpora naplňování potřeb, hodnotový systém a životní příběh klienta.
• Modul - Vliv sociální služby na kvalitu života klienta a jeho duševní zdraví: pyramida podpory klienta - podpora, pomoc, péče s ohledem na poskytovanou sociální službu a očekávání klienta
• Nemoci ovlivňující kvalitu duševního zdraví: demence, úzkosti, deprese, schizofrenie - příčiny, příznaky, projevy.
• Prevence duševního zdraví a dobrá praxe: zdraví životní styl, duševní hygiena, preventivní opatření a dobrá praxe ze sociálních služeb v ČR i v zahraničí.

• Vymezení pojmů z oblasti vzácných onemocnění: Základní terminologie VO, Asociace pro vzácná onemocnění, Národní koordinační centrum pro VO.
• Vzácná onemocnění progresívní a neurodegenerativní: Specifikace nervosvalových VO  - spinální svalové atrofie a svalové dystrofie, myopatie a Charcot-Marie-Tooth.
• Vzácná onemocnění progresívní: Cystická fibróza, nemoc motýlích křídel a mukopolysacharidózy v souvislostech.
• Kompenzační, rehabilitační a didaktické pomůcky u vzácných onemocnění: Doprovázení od sdělení diagnózy, vyrovnávání se s život limitujícím onemocnění - VO, raná péče, odborné sociální poradenství, kvalita života a psychosociální podpora v multioborovém týmu, inkluzivní vzdělávání  a integrace do majoritní společnosti
• Paliativní péče a doprovázení u vzácných onemocnění a etické principy péče: Etické principy doprovázení klientů se vzácnými onemocněními v různých fázích progrese a v závěrečné fázi života.

• Co je kvalita života: představy, vymezení, představení různých konceptů a přístupů, měřící nástroje kvality života, švýcarský model kvality života - 4 oblasti kvality života a 17 kategorií, nástroj plánování kvality života a jeho vazba na individuální plánování, kazuistiky a příklady z praxe, etické aspekty tématu                         
• Co je lidská důstojnost: představy, vymezení koncepty, 4 oblasti důstojnosti - ochrana těla a života, možnost sebeurčení, respektování lidských práv a respektuplné jednání ostatních, kazuistiky a příklady z praxe, etické aspekty tématu.                     
• Autonomie (sebeurčení): představy, vymezení, koncepty, situace ohrožující autonomii, právo na autonomii v situaci nesamostatnosti a závislosti,  kazuistiky a příklady z praxe, etické aspekty tématu
• Specifická témata při aplikaci uvedených konceptů v praxi:

1. důstojnost v umírání

2. důstojnost a autonomie u lidí s demencí

3. rozhodování o péči s ohledem na důstojnost a autonomii klienta

4. kultura organizace podporující důstojnost a autonomii

5. uplatňování principu normality

6. podpora důstojnosti a autonomie jako úkol managementu

7. specifické nástroje podporující autonomii - např. dříve vyslovená přání

8. zástupné rozhodování (např. opatrovníci, rodina apod.)

• Listina práv a svobod a oblasti dotýkající se poskytování sociální služby v souvislosti s restrikcí a detencí: pojetí ochrany lidských práv v listině a v zákoně o sociálních službách, kritická místa v poskytování sociální služby.
• Restrikce a detence v sociálních službách: pojem transformace, ochrana klienta proti omezování pohybu, metody omezování, uplatnění v praxi, pojem detence, zákonné souvislosti detence, dopady detence na důstojnost člověka.                      
• Vážně míněný nesouhlas: zákonné pojetí práce s nesouhlasem s poskytováním sociální služby, dosavadní zkušenosti z praxe sociálních služeb a s rozhodováním soudů.        
• Právo na přiměřené riziko, normalita, odpovědnost poskytovatele v kontextu občanského práva: normalita, riziko, běžný způsob života, odpovědnost poskytovatele, rizika pro klienta sociální služby v souvislosti s přechodem do transformované služby, změna stylu života, rozhodování klienta 

• Mobilita a imobilita: mobilita -  mechanika těla, rovnováha - stabilita, těžiště, koordinovaný pohyb těla, imobilita, stupně imobility, psychosociální reakce na imobilitu.             
• Rizika lůžka - imobilizační (hypokinetický) syndrom: kardiovaskulární   systém,  pohybový aparát, dýchací systém, zažívací systém, močový systém,  kožní systém, metabolický a výživný systém, psychické změny.
• Rizika lůžka - omezená aktivita a soběstačnost: pojem sebepéče, pojem soběstačnost, hodnocení sebepéče a soběstačnosti klienta, testování soběstačnosti a závislosti klienta, hodnocení soběstačnosti -  různé měřící techniky
• Rizika lůžka - zdroj nozokomiálních nákaz: vysvětlení pojmu nozokomiální nákaza, zásady zacházení s prádlem v zařízení sociálních služeb, manipulace s prádlem dle vyhlášky, zacházení s použitým prádlem, hygienická úroveň úklidových činností

• Definice rizika, rizika v sociálních službách: vysvětlení pojmu riziko, jeho význam v rámci poskytování služeb.
• Zmapování a analýza rizik v sociálních službách: vysvětlení postupu, jak detekovat riziko a jeho míru. Určení jednotlivých kroků a kritérii k zamezení rizik. Spolupráce multidisciplinárního týmu.
• Zásady pro posouzení rizik, respektování vůle uživatele služby: práva uživatelů; Posouzení rizik vůči respektování vůle uživatele služby; rizika v kontextu k individuálního plánování - bezpečnost uživatele  versus právo a svoboda uživatele služby; Vážně míněný nesouhlas.
• Doporučené strategie pro zvládání rizik v sociálních službách: vytváření plánu rizik v rámci multidisciplinárního týmu; nejčastější rizika vyskytující se v sociálních službách (riziko non complience, pádu, dekubitů, aspirace, ztráty financí a osobních dokladů; riziko sociální izolace, bloudění, odcizení atd.).

• Jaké jsou nátlakové metody, co je to manipulace. S jakými nátlakovými metodami se setkáváme v sociálních službách: popis základních pojmů, kde a jak se s nátlakovými metodami setkáváme, zkušenosti z praxe.
• Formy nátlakových metod, manipulace v osobních, pracovních vztazích v oblasti sociálních služeb. Druhy manipulátorů a jejich projevy: jaké jsou druhy nátlakových metod, jaké jsou typy manipulátorů, popis jejich jednotlivých charakteristik, typické projevy, které pomáhají manipulaci identifikovat.   
• Základní formy obrany, asertivní odmítnutí, vztahová pyramida, jak na své emoce: co jsou to asertivní práva a povinnosti, co mi brání v odmítnutí, co je nárok a co laskavost a jak mezi nimi rozlišovat, jak ošetřit a zvládnout své emoce i emoce protistrany.
• Metoda vyjednávání + význam efektivní komunikace pro zvýšení sebejistoty: základní použití vyjednávací taktiky, popis metody  + její nácvik na příkladech z praxe účastníků, základní principy efektivní komunikace jako prostředku pro zvyšování sebejistoty při komunikaci.

• Definice základního pojmosloví: Marketing, jeho prvky, budování značky a dobrého jména sociální služby, sociální marketing, společenské aktivity motivované převážně v morální a etické rovině, hodnoty či předsudky jednotlivců a společnosti.
• Nové strategie marketingu: Marketingový mix 4P zaměřený na produkt, cenu, místo a propagaci, inovativní strategie 4C zaměřené na pohled a očekávání klienta a až poté na potřeby a pohled poskytovatele.
• Public relations: PR  nejen vztah s veřejností, nástroj prosazování myšlenek, názorů, postojů, hodnot a realizaci veřejně prospěšných aktivit.
• Fundraising: Získávání finančních i nefinančních zdrojů do organizace, spolupráce s dalšími institucemi, podpora dobročinnosti, dárcovství a sponzoring.
• Lobby: Transparentní získávání pozornosti pro poskytovatele a jeho služby jako tradiční nástroj propagace organizace, profesionální lobby jako prospěšný nástroj.  
• Dobrovolnictví: Dobrovolnictví jako inovativní nástroj marketingu sociální služby, prostřednictvím kterého lze šířit myšlenky, vize a cíle společnosti mezi veřejnost.
• Marketing v on-line prostředí: Možnosti propagace sociální služby pomocí internetu, a to nejen webové stránky, ale i sociální sítě, spoty, apod.

• Teorie motivace a jejich zdrojů: motivace jako psychologický proces vedoucí k aktivizaci organizmu a hledání zdrojů uživatele sociální služby.
• Motivace uživatele na základě jeho potřeb: potřeby navozující různé aktuální motivy - vrozené i ty, které se rozvíjí v průběhu života sociální služby.
• Motivační proces uživatele: motivační proces jako regulační, plnící funkci směřování činnosti člověka, ovlivňující jeho chování zaměřující k určitému cíli.
• Přenášení motivů uživatele do poskytovaní sociální služby: motiv jako cesta k vyřešení nebo eliminaci nepříznivé sociální situace uživatele a efektivní plánování poskytované sociální služby.
• Motivace versus manipulace uživatele: hranice mezi motivací a manipulací uživatele - jak uchránit uživatele před manipulací a jak ji zneškodnit.
• Komunikační techniky zaměřené na motivaci uživatele: techniky pozitivní interakce při komunikaci s uživatelem včetně tréninku.
• Jak může člověk motivovat druhé - příklady dobré praxe: práce s konkrétní kazuistikou uživatele, schopnost zeptat se a pracovat se získanou informací - hledání motivace u druhého člověka.

• Úvod do problematiky tématu: lidská práva a lidská důstojnost zakotvená v LZPS, etika a etika v sociální práci, systém hodnot v sociální práci, sociální zřetel.
• Rozdíly mezi motivací a manipulací: vymezení pojmů - motivace, manipulace a rozdíly mezi nimi, definice základních manipulativních technik, pozitivní a negativní důsledky manipulace, klasifikace manipulativních technik, základní motivační prvky v životě člověka, obrana proti manipulaci.
• Motivace na základě potřeb uživatele: definice základních potřeb klienta dle Maslovovy teorie potřeb, základní techniky zjišťování potřeb klienta, prostředky k naplňování potřeb klienta.
• Motivace na základě svobodné vůle: autonomie klienta, vymezení a respektování svobodné vůle, vnímání klienta a jeho jedinečnosti, společný cíl a schopnost spolupracovat na péči.
• Nastavení individuálních plánů klienta: individuální plán - základní parametry procesu plánování, základní struktura individuálního plánu, členění dílčích kritérií plnění individuálního plánu.
• Příklady dobré praxe: seznámení s příklady dobré praxe dle specifik jednotlivých cílových skupin.