Kurzy na klíč

• Uvedení do tématu: vymezení pojmů přiměřené a nepřiměřené riziko, kvalita života ve vztahu k životu s riziky, vymezení odpovědnosti v situacích rizik, legislativní rámec situací přiměřeného rizika
• Riziko jako součást každodenního života: vymezení rizikových situací v sociální službě, mapování a zhodnocení rizik, možný přínos rizik pro klienta, posuzování schopností a dovedností klienta, podpora klienta ve zvládání přiměřeného rizika, posilování odpovědnosti klienta a prevence závislosti klienta na sociální službě
• Specifika práce s riziky u cílové skupiny osob: identifikace rizik u cílové skupiny osob se zdravotním postižením, zvládání rizik - stanovení vhodných opatření, sestavení plánu rizik a jeho vyhodnocování, aktualizace plánu rizik a jednotlivých opatření směrem k posilování schopností klienta zvládat zátěžové situace
• Role pracovníka v práci s riziky: dovednosti klíčového pracovníka, význam týmové spolupráce při práci s riziky, posilování spolupráce mezi týmem a rodinou

• Změny v náhledu na osoby se zdravotním postižením: historický základ náhledu na osoby se zdravotním postižením. Představíme si základní dokument, který na mezinárodní úrovni mění nahlížení na práva osob se zdravotním postižením a přístup k nim – Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.
• Možnosti rozhodování osob se zdravotním postižením: v této části vzdělávání se podrobněji podíváme na změny v nahlížení na osoby se zdravotním postižením – konkrétně na nové možnosti rozhodování. Tato problematika úzce souvisí se změnou paradigmatu, kterou přináší Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, o které jsme hovořili v předešlé části. Společnými silami si vydefinujeme, jaké jsou praktické možnosti rozhodování osob se zdravotním postižením podle aktuální právní úpravy.
• Omezení svéprávnosti: vysvětlíme si, jak aktuální právní úprava nahlíží na zbavování a omezování způsobilosti k právním úkonům. Jakým způsobem se mění terminologie a především jak se mění úprava omezení svéprávnosti v novém občanském zákoníku. Povíme si, za jakých podmínek bude možné omezit něčí svéprávnost, na jakou dlouhou dobu, jak bude fungovat přezkum takovéhoto rozhodnutí i jak se mu bránit (jak požádat o navrácení svéprávnosti).
• Nové instituty v občanském zákoníku: tato část vzdělávání bude věnována institutům, které přinesl nový občanský zákoník. Vysvětlíme si potřebnost těchto institutů v souvislosti s již zmiňovanou paradigmatu a přechodu od přehnaného omezování a ochraně, k větší podpoře osob se zdravotním postižením. Povíme si, proč by se měly před omezováním svéprávnosti využívat tyto instituty a v čem budou spočívat. Spolu s účastníky si na příkladech demonstrujeme, ve kterých situacích by mohlo být vhodné který institut využít.
• Opatrovnictví a opatrovnická rada: vysvětlíme si za použití modelových příkladů, jak se bude podle nové úpravy vybírat opatrovník a jaké postavení bude mít veřejný opatrovník. Za pomoci cvičení si vysvětlíme povinnosti opatrovníka, které budou nově upraveny i zákonem a s účastníky se zamyslíme, čím by bylo vhodné tuto úpravu ještě obohatit. Dále si v této části představíme návod, jak rozhodovat v případě člověka s postižením, který budou moci účastníci aplikovat ve své praxi. Novým institutem, který přináší množství změn, a je pro účastníky nepochybně zajímavou novinkou, je opatrovnická rada. Opatrovnickou radu účastníkům představíme, vysvětlíme si její fungování, složení, pravomoci, vztah k opatrovníkům, i k soudu.

• Úvod a vymezení základních pojmů: Úvod k tématu osobního rozvoje. Profesní rozvoj člověka jako zaměstnance v kontextu rozvoje organizace sociální péče.
• Seberozvoj a sebepoznání: Seberozvoj a sebepoznání. Vzdělávání a seberozvoj. Předpoklady k seberozvoji v profesi pracovníka sociálních služeb, a to jak v rovině profesních dovedností, tak i osobních a osobnostních předpokladů k vykonávání této profese. Analýza náročných situací, kterým je pracovník ve své každodenní práci vystaven. Kazuistiky z oblasti poskytování sociální péče.
• Profesní sebevědomí, teorie a praxe změny: Profesní sebeobraz a sebeuvědomění. Sebereflexe vlastních silných a slabých stránek. Profesní sebevědomí a možnosti jeho rozvoje. Cíle a vize seberozvoje. Definování oblastí ke změně. Techniky změny.
• Vztah emoční inteligence k osobnímu rozvoji: Komunikace vlastní změny sociálnímu okolí, rodině i týmu. Způsoby vhodného sdílení vlastní aktuální životní situace, vnitřní spokojenosti či fáze profesního zrání, ale i vzteku, nejistoty a obav, které se promítají do komunikace s kolegy i klienty organizace sociální péče. Doporučení, jak požádat tým o pomoc i jakými způsoby mohu týmu a kolegům pomoc poskytnout.
• Komunikace změny v zaměstnání: Komunikace vlastní změny sociálnímu okolí, rodině i týmu. Způsoby vhodného sdílení vlastní aktuální životní situace, vnitřní spokojenosti či fáze profesního zrání, ale i vzteku, nejistoty a obav, které se promítají do komunikace s kolegy i aktuální životní situace, vnitřní spokojenosti či fáze profesního zrání, ale i vzteku, nejistoty a obav, které se promítají do komunikace s kolegy i klienty organizace sociální péče. Doporučení, jak požádat tým o pomoc i jakými způsoby mohu týmu a kolegům pomoc poskytnout.

Když se život chýlí ke konci

• změny v prožívání a tělesné změny,
• poslední chvíle,
• co je to vlastně smrt,
• prožívání smrti,
• bezprostředně po smrti,
• péče o mrtvé tělo.

Vybrané aspekty přímé péče

• vymezení pojmu „doprovázení“ v kontextu paliativní péče,
• plán péče v závěru života,
• rozhovor o budoucí péči,
• dříve vyslovená přání,
• uspokojování biologických potřeb,
• symptomatologie, vč. zvládání negativních dopadů symptomů (bolest a únava, dušnost, nechutenství, zvracení, hydratace, vyprazdňování, maligní rány, zmatenost a neklid, sexualita).

• Základy paliativní péče: seznámení s tématem, se základními pojmy, rozdělení paliativní péče, její cíle, indikace k paliativní péči, složení týmu pracovníků a jejich kompetence.
• Fyzické potíže klienta na konci života a jejich řešení: péče o klienta v průběhu posledních měsíců života až do jeho samotného konce; popis, s jakými tělesnými projevy se můžeme v průběhu péče nejčastěji setkat a jak na ně reagovat, spolupráce s dalšími členy týmu.
• Co prožívá klient v závěru života: seznámení s psychikou umírajícího klienta, s jeho emocemi, s jeho potřebami v oblasti duševní, sociální a duchovní a s možnostmi jejich naplnění; fáze smiřování se s nepříznivou zprávou.
• Co prožívá pečující osoba: sdělení a sdílení zkušeností s prožíváním a emocemi pečující osoby a to jak na straně rodiny klienta, tak na straně profesionálně pečujících, tedy posluchačů; poznámky k vlastní duševní hygieně.

• Paliativní přístup a péče: Filozofie, principy, zásady a etika, možnosti a limity konceptu paliativní péče, multidisciplinární spolupráce.
• Demence: Projevy a příznaky, diagnostika, klasifikace, léčba, problémové chování, specifické potřeby, demence a terminální stav života.
• Identifikace a  hodnocení potřeb u osob s demencí: Nástroje a postupy pro identifikaci, porozumění a zaznamenávání tělesných, sociálních, psychických a spirituálních  potřeb u člověka z demencí, individuální plán paliativní péče.
• Uspokojování tělesných, psychických, sociálních a spirituálních potřeb u lidí s demencí
• Praktické přístupy a postupy při péči o naplňování potřeb umírajícího klienta s demencí včetně péče o tělo, hygienu a výživu a přístup k řešení bolesti.
• Ochrana života, práva klienta s demencí  a zástupné rozhodování
• Seznámení s právy klienta s demencí, otázkami omezení jeho autonomie, etikou a legislativou upravující zástupné rozhodování, zapojení rodiny do rozhodování o péči, etické otázky.
• Základy komunikace s člověkem s demencí
• Verbální a neverbální komunikace, alternativní komunikační metody, vnímavost a empatie.
• Metody a koncepty práce s člověkem s demencí v závěru života: Seznámení s pečovatelskými koncepty podporujícími laskavou a důstojnou péči, např. reminiscence, validace, smyslová aktivizace, prvky bazální stimulace, namaste care, a další.

Zvyšující se pracovní nároky na pracovníky sociálních služeb se mnohdy negativně projevují na jejich zdravotním stavu. Míra stresu daná řešením náročných pracovních situací, jednostranná pohybová zátěž nebo přetěžování určitých svalových partií na úkor jiných vedou k tomu, že člověk se začne cítit diskomfortně. Záměrem kurzu je získání základních anatomických a pohybových souvztažností v návaznosti na porozumění funkčnosti vlastního těla a návodu pro získání zdravotně nezávadného pohybového vzorce a úpravu stávajících. Přednášené informace si účastníci upevní prostřednictvím praktického výcviku a doporučením pro aplikaci získaných návyků do svých pracovních činností.

• Pohyb, hluboký stabilizační systém svalů (HSS) a dech: pohyb, pohybový systém; hluboký stabilizační systém a co jej tvoří; anatomii dechu, dechové techniky a význam dechu pro držení těla; nácvik správného držení těla ve vzpřímeném postoji a aplikace poznatků do pracovního dne
• Optimální držení těla, vliv pohybových stereotypů na tělo: jak vypadá optimální držení těla a odchylky od něj; co tyto odchylky může způsobovat a jaký mají vliv na držení těla pracovní i běžné činnosti; techniky aktivace středu těla (bezpečné zdvihání břemen, rotace apod.)
• Péče o vlastní tělo: odchylky od optimálního držení těla u jednotlivých částí těla, vliv dysbalancí jednotlivých částí těla na pohyb, jak jednoduše a efektivně měnit nesprávné pohybové stereotypy; ukázky jednoduchých cviků pro jednotlivé části těla
• Pohyb v průběhu života, ergonomie, zdravý pohyb v práci: pohyb ve vztahu k věku, jak se správně a zdravě hýbat v dětství, dospělém věku a stáří; správné pohybové návyky při pracovních činnostech; ergonomie na pracovišti, v kanceláři; základní cviky pro aktivní sed a uvolnění přetížených svalových partií při dlouhém sedu

• Úvod: vysvětlení základních pojmů, přehled a význam standardů kvality.
• Standard č. 9: kontext personálních a dalších standardů kvality, personální a organizační zajištění sociální služby – odpovídající pracovní pozice a počet pracovníků, organizační struktura včetně vymezení hierarchie.
• Standard č. 9: kvalifikační požadavky a osobnostní předpoklady zaměstnanců v souladu s druhem poskytované sociální služby a okruhem osob. Přijímání a zaškolování pracovníků.
• Standard č. 9: hodnocení zaměstnanců – sebehodnocení provázané s hodnocením, systémy a způsoby hodnocení, odpovědnosti, návaznost na oceňování zaměstnanců.
• Standard č. 10: oceňování zaměstnanců – transparentní systém finančního a morálního oceňování jako výsledek hodnocení zaměstnanců.
• Standard č. 10: vzdělávání zaměstnanců – individuální vzdělávací plány, jejich sestavení, využití, návaznost na vzdělávací program organizace.
• Standard č. 10: podpora nezávislého odborníka – různé druhy podpor v závislosti na potřebě sociální služby.

Tento kurz je zaměřen na utváření a funkčnost multidisciplinárních týmů v sociálních službách, propojování aktivit jednotlivých pracovníků vůči každému klientovi se zaměřením na jeho individualitu, jeho potřeby a respektování životního příběhu. Cílem tohoto kurzu je podporovat utváření týmu u poskytovatelů sociálních služeb a podílet se na rozvoji jejich spolupráce, udržitelnosti nastavené spolupráce a sdílení informací.

• Multidisciplinární tým v sociální službě
• Role členů v multidisciplinárním týmu v sociální službě
• Pravidla a funkčnost multidisciplinárního týmu
• Individuální plánování multidisciplinárním týmu
• Sdílení informací v multidisciplinárním týmu
• Zpětná vazba v multidisciplinárním týmu

• Aktivní stáří, stárnutí a kvality života
• Způsoby mapování soběstačnosti klienta
• Podpora, dopomoc a pomoc
• Dilemata při rozvoji soběstačnosti
• Vybrané metody a techniky podpory soběstačnosti

• Smrt jako součást lidského života: pojem smrti a umírání, změna pohledu na smrt v historii, medikalizace, institucionalizace, technizace smrti a umírání, koncept důstojné a autonomní smrti.      
• Rámcové informace o paliativní péči:  představení konceptu (filosofie) paliativní péče, jako odpovědi na poptávku po důstojném umírání, role jednotlivých aktérů, význam mezioborové spolupráce, principy důstojného umírání, představení švýcarského modelů.                
• Profesionál a smrt a umírání: nové nároky na profesionální pečující, jak se vyrovnat se smrtí kolem sebe, jak o smrti a umírání mluvit, základy psychohygieny, jak pracovat se strachem ze smrti.                          
• Spirituální doprovázení umírajících: koncept spirituálního doprovázení – řešení základních existenciálních otázek, jak citlivě reagovat na potřeby umírajících.                         
• Jak pracovat a komunikovat s rodinou umírajícího: základní zásady práce s rodinou umírajícího, budování důvěry, komunikace, posilování respektu k přání.                           
• Umírání, smrt a etické otázky: nastínění základních/nejčastějších  etických otázek vztažených ke smrti a umírání a hledání odpovědí na ně.
• Rituály: role rituálů ve zvládání smrti, vhodné rituály v instituci, diskuse a výměna zkušeností.

Kurz přináší vhled do problematiky práce s imobilním klientem, který je dlouhodobým upoutáním na lůžko ohrožen imobilizačním syndromem.

• projevy a důsledky tohoto syndromu, dopad na všechny systémy v těle včetně psychiky
• jednoduché tělesné aktivizační techniky, které se mohou provádět v rámci hygieny, oblékání nebo samostatně v rámci aktivizace klienta
• praktické vyzkoušení role imobilního klienta a jaká je závislost na pomoci pracovníka v sociální péči
• jednoduché sestavy dechových, pasivních a aktivních technik, které mohou klienta motivovat alespoň k pohybu v lůžku
• individuální a specifický způsob vzájemné komunikace, empatický přístup ke klientovi se zhodnocením jeho možností, dovedností a rozsahu pohybu

• Úvod do emočně zátěžových situacích na pracovišti: skupinová diskuse nad tématem emočně zátěžových situací na pracovištích sociální péče. Shrnutí strategií jednání vedoucích pracovníků sociální organizace v mezilidských vztazích a komunikaci v emočně zátěžových situacích. Analýza konkrétních personálně komplikovaných situací, které vedoucí sociální organizace v zaměstnání řeší.                     
• Emoce a hodnocení, prožívání příjemce negativní zprávy. Souhrn komunikačních technik při hodnocení podřízených: na kurzu si ukážeme praktické postupy a komunikační techniky, jakými způsoby může vedoucí organizace svým podřízeným (sociálním pracovníkům) komunikovat emočně nepříjemné zprávy, jak sdělovat kritiku, jak je produktivně oceňovat, chválit a hodnotit, případně jak nejvhodněji reagovat na jejich pracovní chyby. Ujasníme si vztah mezi prožívanou sebehodnotou sociálního pracovníka a subjektivním zkreslením, ke kterému dochází při přijímání zpětné vazby od vedoucího. Ukážeme si možnosti, jak může vedoucí tato rizika minimalizovat. Stresové reakce příjemce negativní zprávy. Praktické ukázky jak komunikovat s podřízeným ve vzteku.
• Praktický nácvik komunikace při hodnocení podřízeného: praktický nácvik jednání vedoucího se sociálním pracovníkem. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Emoce a změny na pracovišti. Doporučené jednání v emočně zátěžových situacích s podřízenými: souhrn změn na pracovišti, které mohou sociální pracovníci prožívat negativně. Druhy změn (propouštění, stěhování, dlouhodobá nemoc kolegy aj..). Cyklus změny. Praktické ukázky  doporučeného jednání v emočně zátěžových situacích. Praktické ukázky jak komunikovat, když podřízený prožívá smutek. Popis fází, jakými člověk emočně zpracovává ztrátu a adaptuje se tím na pracovní a životní změnu. Praktické ukázky jak komunikovat a jednat s podřízeným, který prožívá smutek. Doporučené jednání a komunikace s podřízeným, který prožívá vztek a smutek.              
• Praktický nácvik komunikace emočně nepříjemné zprávy: praktický nácvik jednání vedoucího se sociálním pracovníkem. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Emoce v týmu: definujeme si pojem emoční kultura a na praktických ukázkách si budeme demonstrovat, jaký vliv má emoční nepohoda jednotlivce na celý tým. Popíšeme si výhody pro vedoucího, když bude emoční kulturu a emoční komunikaci u svých podřízených sociálních pracovníků pěstovat a podporovat. Na praktických příkladech si ukážeme vliv podpory emoční kultury na posílení řídících dovedností vedoucího v sociální organizaci.

• Alkohol, kanabinoidy: účinky a projevy intoxikace, odvykací stavy (projevy a rizika), předávkování a první pomoc.
• Stimulancia, halucinogeny: účinky a projevy intoxikace, odvykací stavy (projevy a rizika), předávkování a první pomoc.
• Opioidy a opiáty, léky: účinky a projevy intoxikace, odvykací stavy (projevy a rizika), předávkování a první pomoc.
• Komunikace s klientem pod vlivem NL: doporučení, jak komunikovat s klientem pod vlivem návykové látky. Jak zmírnit agresi, neklid…

• Úvod do problematiky tématu: základní definice rodiny a jejich rozdělení, adaptabilita rodin, hranice, funkce rodiny a metodologie rodin.
• Vymezení problémových okruhů pro práci s rodinou: vymezení nejčastějších a základních problémů v komunikaci s rodinou klienta, jak vypadá komunikace s rodinou klienta v rámci specifických sociálních služeb, včetně specifikace CS služeb.
• Základní legislativní rámec – vůle uživatele a vůle rodiny: poslání sociálních služeb dle zákona č. 108/2006 Sb., vůle klienta versus vůle rodiny,  jak rozlišíme vůli uživatele dle specifik jednotlivých cílových skupiny (zejména s ohledem na poruchy volního procesu u osob s mentální retardací, poruchy CNS, paměti, atd.), omezení svéprávnosti - základní legislativní rámec.
• Základní techniky řešení konfliktů: konflikt a jeho rozdělení, strategie řešení konfliktů, hranice a jejich role při řešení konfliktů.                         
• Práce se statutem stížností a podnětů ze strany rodiny: statut stížností dle zákona 108/2006 Sb., odpovědnost a její principy.
• Práce s rodinou v rámci techniky krizové intervence: krize a její příčiny, fáze krize, prostředky KI, příklady praxe použití techniky KI při práci s rodinou klienta.
• Základní pravidla pro komunikaci s rodinou: vymezení 10 základních pravidel pro práci s rodinou.

Pracovníci sociálních služeb se nad rámec své odbornosti musí vyznat také ve smluvní agendě s klienty. Jsou to oni, kdo se nachází v první linii a s klientem řeší rozsah služeb, výši úhrad, případně uzavírají různé dodatky nebo komunikují s klientem i rodinou, když vyvstane potřeba úpravy smluv. Ne vždy je snadné se v úpravě vyznat a často přichází i komplikace spojené se sníženou soběstačností klienta nebo s tím, že je mu ustanoven opatrovník.

• Úvod do problematiky: Přehled relevantní právní úpravy a základních východisek pro uzavírání smluv, seznámení s relevantními předpisy a požadavky jednotlivých kontrolních orgánů.
• Vznik smluvního vztahu
• Změny smlouvy způsobené potřebami zařízení
• Změny smlouvy způsobené stavem klienta
• Konec smluvního vztahu
• Praktické příklady

• Legislativní rámec IP, vyhodnocování a popis nepříznivé sociální situace v příkladech.
• Proces plánování (základní charakteristiky od jednání se zájemcem přes smlouvu, tvorbu individuálního plánu a jeho přehodnocení), propojování s příběhy z praxe účastníků a lektora
• Praktická ukázka zjišťování potřeb a práce se zjištěním s ohledem na stanovování osobních cílů - vyplňování kruhového diagramu potřeb.
• Zjišťování potřeb (různými metodami), osobní cíle - co to jsou, jak se zjišťují, k čemu slouží, příklady cílů, jak má vypadat hodnocení průběhu služby a naplňování osobních cílů. Vše ukazováno na příkladech z praxe účastníků nebo lektora.
• Klíčový pracovník (kdo to je, jeho kompetence), pravidla pro tvorbu IP, obsah individuálního plánu, co to je míra optimální podpory, jak je to s riziky a tvorbou rizikových plánů; co se stane při  špatném vyhodnocení míry podpory - riziko přepečování, zanedbávání, zneužívání.
• Pravidla pro plánování s jednotlivými cílovými skupinami - "běžný" senior, osoba se specifickými potřebami v komunikaci, osoba s demencí, osoba s omezenou svéprávností,… s poukazem na praxi.
• Metody práce, jak vést rozhovor, jak vysvětlit uživateli smysl individuálního plánování, fáze rozhovoru, aktivní naslouchání.
• Tvorba individuálního plánu.

Ne vždy jsou formální i neformální pečovatelé příliš ochotni přemýšlet o stáří, myšlenky na stáří vytěsňují na okraj pozornosti. Z toho vyplývá, že jim může chybět schopnost vcítit se do nároků a problémů života seniorů (obzvláště těch s demencí), chápat je, mít o ně zájem a respektovat je. Tento kurz se proto zaměřuje na podporu pečovatelů, aby pochopili seniory, o které pečují. Téměř všichni lidé s demencí vykazují během své nemoci náročné chování v každodenní péči. Neklid, strach, agrese nebo neustálé výkřiky vnímají spolubydlící, příbuzní a ošetřovatelé jako břemeno. Pečovatelé potřebují důkladné odborné znalosti, aby se mohli profesionálně zabývat takovýmto chováním lidí s demencí a nepropadali vlastním emocím a negativnímu jednání.

• Člověk v centru pečovatelských praktik
• Profesní diskrétnost
• Pozitivní a negativní jednání pečovatele
• Identifikace praktik negativního jednání pečovatele
• Svědek negativního jednání: Co dělat v případě svědectví negativního jednání kolegy?
• Předcházení negativního jednání pečovatele
• Principy vztahu a pomoci, respekt k individualitě klienta, zájem o jeho zvyklosti, prostředí a zázemí.
• Komunikace jako základ pozitivního jednání
• Kolektivní postupy pozitivního jednání

• Teoretický úvod: co je to Přístup orientovaný na člověka a Preterapie.
• "Úvod do preterapie" a přístup zaměřený na člověka: C. R. Rogers - tři složky postoje zaměřeného na člověka, pravidla PCA pro praxi, pravidla vztahu mezi terapeutem a klientem.
• Přístup zaměřený na člověka a jak ovlivnil vznik Preterapie - G. Prouty a jeho teze: podmínky terapie podle Rogerse (klientova inkongruence, terapeutova kongruence, bezpodmínečné přijetí, klientova percepce, terapeutova empatie), teze G. Proutyho, psychologický kontakt založený na zrcadlení.
• Preterapie a její hlavní složky + Preterapie jako komunikační metoda: preterapie a psychologický kontakt (kontaktní reflexe, kontaktní funkce a kontaktní chování) a cílová skupina klientů, pozitivní výsledky užití preterapie.                   
• Preterapie jako komunikační metoda + efektivní komunikace v sociálních službách v rámci PCA - přístupu orientovaného na člověka: efektivní komunikace v sociálních službách (aktivní naslouchání, zrcadlení, shrnování), popisy a nácviky obličejových, tělesných a slovních reflexí.

• Adaptace klienta využívajícího sociální službu: reakce klienta na změny související s poskytováním sociální služby, kolizní situace a jejich řešení, individuální přístup ke klientovi, seznámení s kazuistikami.
• Druhy závislosti: závislost klienta na sociální službě nebo na pracovníkovi.
• Příčiny vzniku závislosti: problematika vztahu pracovník versus klient.
• Prevence vzniku závislosti klienta na sociální službě - 1. část: podpora života dle předchozích stereotypů, podpora soběstačnosti a nezávislosti, zajištění podmínek pro aktivní život klienta a volba volnočasových aktivit, význam soukromí klienta, relaxace a vzpomínkové aktivity.                     
• Prevence vzniku závislosti klienta na sociální službě - 2. část: podpora rodiny a blízkých osob klienta, kompenzace zhoršeného zdravotního stavu klienta a pomoc při rehabilitaci, zajištění kvalitních odborných sociálních služeb.

• Legislativní požadavky související s vlastním výkonem inspekce kvality sociálních služeb, předmět inspekce: seznámení s předmětem, cíli a rozsahem inspekce; požadavky zákona o sociálních službách (zejména § 71 - 77, § 88, § 89, §91, příloha č. 2 vyhlášky č. 5/2006 Sb.)
• Obecné informace k procesu inspekcí: typy inspekcí, plány inspekcí, podklady pro inspekci, personální obsazení inspekčního týmu, účastníci inspekce a jejich odpovědnosti v procesu.
• Vlastní průběh inspekce: zahájení inspekce, výběr a rozhovory s respondenty a zaměstnanci, spolupráce a zapojení členů celého týmu, metody zjišťování důkazů, ukazatele kvality.
• Vlastní průběh inspekce: inspekční protokol, hodnocení kritérií, poinspekční fáze, námitky, správní delikty.
• Standardy kvality a nejčastější pochybení v jejich naplňování, závěrečné shrnutí: nejčastější nedostatky a pochybení poskytovatelů při inspekci v oblasti naplňování kritérií standardů kvality, vazba na případový proces.

Díky znalostem, které přístup orientovaný na člověka (PCA) nabízí, budou moci účastníci semináře zdokonalit své komunikační dovednosti. Přístup orientovaný na člověka se nejvíce uplatňuje v pomáhajících profesích a díky komunikačním technikám vycházejícím z PCA teorie lze docílit zkvalitnění komunikace se všemi klienty, a získat si tak s klienty větší důvěru. Pomocí tohoto přístupu lze také lépe zjišťovat jejich potřeby, individuálně plánovat, aj. Z toho důvodu budou účastníci kurzu hodně prakticky zapojení, aby mohli ve skupinách trénovat empatii, kongruenci a komunikační techniky vycházející z nedirektivní "Rogersovské" terapie, jako je zrcadlení, parafráze, přerámování, aktivní  naslouchání, aj. Každému cvičení bude předcházet teorie.

• Rozdíl mezi direktivním a nedirektivním přístupem k uživateli sociálních služeb.
• Přístup zaměřený na člověka a jeho uplatnění v práci s uživateli sociálních služeb.
• Efektivní komunikace v sociálních službách v rámci přístupu orientovaného na člověka (aktivní naslouchání, zrcadlení, parafrázování, přerámování, shrnování).
• Možnost jak odbourat bariéry v komunikaci - PCA přístup.
• Praktická cvičení

• Problematika zdravotního postižení: výklad pojmů: primární postižení, sekundární postižení, vrozené postižení, získané postižení.
• Psychické změny vyplývající z vrozeného/získaného postižení: proces akceptace postiženého dítěte rodiči, psychická adaptace na získané postižení.
• Zrakové postižení: stupně zrakového postižení, sociální význam zrakového postižení, druhy zrakového postižení, péče o zrakově postižené, komunikace se zrakově postiženými.
• Zážitkový seminář: simulace zrakového postižení.
• Postižení sluchu a řeči: stupně sluchového postižení, sociální význam sluchového postižení, péče o sluchově postižené, komunikace se sluchově postiženými.
• Zážitkový seminář: simulace sluchového postižení.
• Tělesné postižení: členění tělesného postižení, sociální význam tělesného postižení, péče o tělesně postižené, komunikace s tělesně postiženými (např. osoby s dg. DMO - s narušenou komunikační schopností).
• Zážitkový seminář: simulace tělesného postižení – imobilita.
• Mentální postižení: stupně mentálního postižení, sociální význam MP, péče o MP, komunikace s MP - využití alternativní a augmentativní komunikace.

• Úvod: procedurální standardy a jejich rozdělení.
• Standard č. 1 - cíle a způsoby poskytování sociálních služeb: teorie - seznámení s podstatou standardu - co je poslání, cíl, zásady, atd., kritéria ke standardu č. 1., praxe – tvora standardů ve skupinkách, důraz na to, aby bylo poslání v souladu s cíli a okruhem osob.
• Standard č. 2 - ochrana práv osob: kritéria ke standardu č. 2., Listina základních lidských práv a svobod, lidská práva v sociálních službách - jednotlivě. Střet zájmů, uplatnění svobodné vůle, právo na přiměřené riziko, opatření omezující pohyb.
• Standard č. 3  - jednání se zájemcem o sociální službu, standard č. 4  - Smlouva o poskytování sociální služby: kritéria ke standardu č. 3, jednání - dojednávání požadavků, práv a povinností poskytovatele i uživatele, možností služby kritéria ke standardu č. 4, smlouva - náplň smlouvy.
• Standard č. 5 - individuální plánování průběhu sociální služby: co je IP, jak plánovat průběh služby, zákonná vymezení, kritéria ke standardu č. 5, uživatelovy potřeby, přání cíle, druhy cílů, body pro vypsání IP.
• Standard č. 6 - dokumentace o poskytování sociální služby: kritéria ke standardu č. 6, pravidla vedení dokumentace, lidská práva, výměna informací v týmu, jak zaznamenávat o uživatelích v souladu se zachováním lidských práv a nedehonestujícím způsobem.
• Standard č. 7 - stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby: prevence stížností na kvalitu.  Kriteria ke standardu č. 8. Provázanost se standardem č. 1. Důležitost zdrojů klienta. Podpora začlenění uživatele do společnosti.
• standard č. 8 - návaznost poskytované sociální služby na další dostupné zdroje: kritéria ke standardu č. 8, provázanost se standardem č. 1. důležitost zdrojů klienta, podpora začlenění uživatele do společnosti.

• Úvod do problematiky stárnutí a stáří: typické projevy a rysy biologického stárnutí.
• Změny v oblasti percepce: změny zraku a sluchu - osobní prožitek za pomocí speciálních brýlí simulujících různé druhy očních vad, ucpávek do uší a sluchátek (tinitus), komunikační bariéry, reflexe.
• Typické změny v psychické oblasti a intelektových schopnostech: změny emocí a poruchy kognitivních funkcí, horší orientace, vnímání, paměť.
• Fyzické změny ve stáří: pohybový systém - změny postoje a chůze, hypertenze, snížená funkce respiračního systému, zažívací problémy, porucha rovnováhy, inkontinence.
• Představení obleku stáří - zkoušení (průběžně během celého kurzu): osobní prožitek frekventantů - navození stařeckého pohybu, špatného vidění, špatného sluchu, dušnosti, třesu rukou apod.
• Závěrečná reflexe: pohled na seniora po osobním prožitku – reflexe.

• Úvod do problematiky stárnutí a stáří: typické projevy a rysy biologického stárnutí.
• Změny v oblasti percepce: změny zraku a sluchu - osobní prožitek za pomocí speciálních brýlí simulujících různé druhy očních vad, ucpávek do uší a sluchátek (tinitus), komunikační bariéry, reflexe.
• Typické změny v psychické oblasti a intelektových schopnostech: změny emocí a poruchy kognitivních funkcí, horší orientace, vnímání, paměť.
• Fyzické změny ve stáří: pohybový systém - změny postoje a chůze, hypertenze, snížená funkce respiračního systému, zažívací problémy, porucha rovnováhy, inkontinence.
• Představení obleku stáří - zkoušení (průběžně během celého kurzu): osobní prožitek frekventantů - navození stařeckého pohybu, špatného vidění, špatného sluchu, dušnosti, třesu rukou apod.
• Závěrečná reflexe: pohled na seniora po osobním prožitku – reflexe.

• Úvod do tématu
• Vyhodnocení stavu zraněného a přivolání odborné pomoci 
• Zástava oběhu - základní neodkladná resuscitace = BLS
• Základní poruchy vědomí, tj. bezvědomí 
• Zástava krvácení a ošetřování ran
• Dušnost 
• Vybrané kapitoly ze závažných úrazových stavů
• Poranění způsobená teplem a chladem
• Náhle vzniklé bolesti na hrudi, poruchy řeči a hybnosti 
• Transport poraněných 

• Základní pojmy: revize, kvalita sociální služby, vnitřní pravidla a pracovní postupy (VPP).
• Předpoklady provádění revize VPP: zájem pracovníků sociální služby, zájem a podpora vedení organizace, čas, Know-how (práce s týmem, znalost požadavků SQSS a ZSS, sběr informací z praxe).
• Cíle (účel) revize: efektivita poskytování služby, motivace pracovníků, atraktivnost služby, povinnost postupovat dle SQSS a ZSS a dle svých vnitřních pravidel, SQ 15.
• Zpracovatel revize, způsoby práce a rizika: interní vs. externí zpracovatel, využitelné způsoby práce, porovnávání popsaných procesů a postupů s prováděním v praxi rozhovory s pracovníky, rozhovory s klienty, analýzou dokumentace, pozorováním), týmová práce (zapojení pracovníků na pozicích vedoucí služby, sociální pracovník, pracovník v sociálních službách, zástupce vedení organizace ad.), rizika úspěšné realizace revize.
• Kritéria (oblasti) revize: kritéria SQSS, povinnosti ZSS, procesy (v souvislostech: individuální plánování, dokumentace, personální zajištění, ochrana práv atd.), vnitřní zadání poskytovatele, zřizovatele apod.
• Metody a techniky využitelné při revizi: metody a techniky využitelné při revizi.
• Postup revize: stanovení/Identifikace důvodu (potřeby) revize (popř. vč. frekvence), stanovení cíle revize, stanovení oblastí revize, stanovení metod revize, stanovení realizačního týmu, stanovení kroků a harmonogramu, provedení revize, sestavení zprávy z revize, evaluace procesu revize.

Vzdělávací program se zaměřuje na problematiku spolupráce rodiny klienta-seniora s týmem pracovníků sociální služby. Východiskem pro pochopení podstaty daného tématu je seznámení účastníků s významem rodiny jako takové v životě každého jedince. Důraz je zde kladen na období stáří a na postavení seniora v rodině v době před využíváním sociální služby. Program je následně zaměřen na období, kdy se senior stává klientem sociální služby, a v čem spočívají rizika adaptačního procesu z pohledu všech zúčastněných. Dostatečný prostor je věnován samotné spolupráci rodiny s týmem pracovníků sociální služby. Vysvětleny jsou předpoklady pro vzájemnou spolupráci i problémové situace při komunikaci s rodinou. Pozornost je zaměřena na příčiny konfliktních situací mezi týmem pracovníků a rodinou a na řešení náročných situací. Vzdělávací program se věnuje také základnímu legislativnímu rámci v kontextu vůle rodiny versus vůle klienta-seniora.

• Začátek a závěr lidského života
• Rodinný životní cyklus
• Senior se stává klientem sociální služby
• Spolupráce rodiny s týmem pracovníků sociální služby
• Problematické vztahy a situace v rodině
• Specifické rodinné situace
• Základní legislativní rámec v kontextu vůle rodiny versus vůle klienta-seniora

Kurz je zaměřen na spolupráci s rodinou a především na vzájemné pochopení toho, s jakými očekáváními a potřebami přichází do sociální služby jak klient, tak i jeho rodina. Účastníci budou identifikovat pozitiva a negativa vzájemné spolupráce a hledat místo rodiny v péči o blízkého. Uvědomí si svojí roli v tomto vzájemném vztahu a především si nastaví hranice v suplování rodinných povinností. Kurz se dále zaměří na vylepšování vztahů s rodinou prostřednictvím identifikování jejího místa v pečovatelském procesu, integrování rodiny do podpory a péče, sbližování se na základě sdílení informací a pravidelných setkávání a také na zvládání potíží při komunikaci a v nesnadných situacích.

• Funkce rodiny
• Identifikace potřeb a očekávání rodiny
• Rodina jako součást pečovatelského procesu
• Pozitiva a negativa spolupráce s rodinou
• Vzorce chování rodiny při adaptačním procesu
• Nastavení spolupráce a vztahů v pečovatelském týmu
• Potíže ve vztahu s rodinou
• Intervence vyostřených situací

• Personální management: Základní oblasti personálního řízení a personální práce; Řízení lidských zdrojů; Personální plánování; Analýza pracovních míst a klíčové kompetence; Povinnosti vyplývající ze zákona o zaměstnanosti.
• Zjišťování potřeb zaměstnanců: Rysy a formy kontaktu se zaměstnanci; Typologie a uspokojení potřeb; Motivace, motivy a motivační proces; Komunikace mezi zaměstnanci a vedením; Porady jako proces přenosu informací a zpětné vazby.          
• Podpora angažovanosti zaměstnanců: Úloha vedoucího v motivaci zaměstnance; Formální stimulační postupy; Hodnocení zaměstnanců, reflexe a zpětná vazba pracovního výkonu; Důvody pro hodnocení zaměstnanců; Metody hodnocení; Dohoda o dalším angažování pracovníka.      
• Filozofie vedení: základy pozitivního myšlení; Styl vedení, fáze funkčního týmu; Stanovení průběžné kontroly o plnění úkolu; Řešení problémů a konfliktů.                        
• Osobnost vedoucího pracovníka: Osobnost a požadavky na vedoucího pracovníka; Formální a neformální autorita; Styly řízení; Systém pozitivního vytýkání chyb; Rozhodování vedoucího v procesu řízení.                           
• Budování úspěšného týmu: Podstatné a rozhodující rysy týmové práce; Důležitost strukturování týmů; Budování pracovního týmu - procesy, zdroje, struktury; Týmová koordinace a spolupráce; Role v týmu; Komunikace v týmu a při týmové práci.               

• Základní pojmy v nauce o duševních poruchách: vědomí, vnímání, myšlení, paměť, pozornost, inteligentce, vůle, emoce, instinkty, příklady ze života a praxe.
• Organicky podmíněné duševní poruchy: Demence, Alzheimerova choroba,  Vaskulární demence a ostatní. Klinický obraz, příklady ze života a praxe.
• Další duševní onemocnění: Afektivní poruchy, úzkostné poruchy a poruchy vyvolané stresem - klinický obraz, příčiny, příklady ze života a praxe.
• Poruchy osobnosti: Poruchy osobnosti - predispozice, klinický obraz konkrétních poruch a jak s lidmi s projevy poruchy jednat - příklady z praxe, nácvik.

• Úvod do sexuality a proč je tak důležitá: vymezení pojmu sexualita a co je její součástí. Vymezení pojmu sexuální a pohlavní identita, sexuální orientace. Právo na sexuální zdraví a deklarace sexuálních práv podle světové zdravotnické organizace. Proč je sexualita důležitá a jak se projevuje, pokud není naplňována, Maslowova pyramida potřeb.
• Co je komunikace: účastníci a účastnice se pokusí vymyslet, co je komunikace a na čem stojí základy dobré komunikace s ostatními lidmi. Lektor následně zarámuje.           
• Jaká jsou specifika komunikace a projevy u lidí s mentálním hendikepem: představení specifickým projevů v komunikaci u lidí se specifickými potřebami, a na co je třeba si v komunikaci dát pozor, jaká jsou nutná pravidla pro komunikaci. Nejprve lektor pracuje s celou skupinou na tom, s jakými projevy komunikace se potkávají při své práci a následně je doplnění a zarámuje do výkladu.    
• Pomůcky v oblasti sexuality určené ke komunikaci: představení pomůcek, které mohou používat pracovníci a pracovnice pomáhajících profesí ke komunikaci o sexualitě.      
• Nebojme se komunikovat o sexu: seznámení účastníků a účastnic s doporučeními, jak komunikovat o sexualitě a pravidly, jak správně vést rozhovor s klientem a klientkou v sociálních službách. Rozdělení účastníků do skupinek a zadání modelové situace, následná práce ve skupince. Shrnutí pro ostatní, co se dařilo, co bylo obtížné. Následné shrnutí a zarámování lektora.
• Jak pracovat s komunikační tabulkou v zařízení sociálních služeb. seznámení účastníků a účastnic se základními zásadami, jak vytvořit komunikační tabulku pro klienty a klientky v zařízení sociálních služeb, proč je dobré tuto tabulku sestavit a využívat ji.

• Úvod do sexuality: seznámení účastníků/ic s oblastmi, které do sexuality spadají, vytvoříme si mapu sexuality. Představíme si, kde se objevuje sexualita na Maslowově pyramidě potřeb. Předáme informace, kdy sexualita vzniká a kdy končí. Kdy začínáme se sexuální výchovou a kdy končíme. Proč je sexualita v našem životě důležitá a jak se projevuje, pokud není naplňována - efekt Papinova hrnce. Zmíníme práva na sexuální zdraví a deklaraci sexuálních práv podle světové zdravotnické organizace a Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením.
• Můj profesionální postoj k tématu sexuality: uvědomění účastníků/ic, co je můj osobní a profesionální postoj a na základě čeho se vytváří. Jak můj postoj může ovlivňovat moji práci s lidmi s mentálním hendikepem.          
• Jak se projevuje sexualita našich klientů/ek: cílem aktivity je zmapování a uvědomění si, co vnímají pracovníci/ce jako projevy sexuality u lidí s mentálním hendikepem, s čím se ve své práci setkávají a jak s těmito projevy pracují. Účastníci a účastnice seznáme s psychosexuálním vývojem u lidí s mentálním hendikepem.   
• Jak správně reagovat na projevy v oblasti sexuality: cílem aktivity je předání návodů a postupů účastníkům/cím kurzu. Mělo by zaznít, jak postupujeme a adekvátně reagujeme na projevy sexuality lidí s mentálním hendikepem. Jak pracujeme v doteky v pomáhajících profesích.       
• Role pomáhajících profesí v práci se sexualitou, osa, protokol sexuality: seznámení účastníků a účastnic s osou sexuality v zařízeních sociálních služeb. Každý pracovník a pracovnice si zmapuje, kde se na této ose nachází. Vymezení role a kompetencí pracovníků/nic pomáhajících profesí v práci se sexualitou v zařízeních sociálních služeb. Co by měl obsahovat protokol sexuality v zařízeních sociálních služeb a proč je dobré jej mít v organizaci zaveden.
• Pomůcky pro práci v oblasti sexuality: představení pomůcek, které mohou používat pomáhající profese  ke komunikaci o sexualitě u lidí s mentálním hendikepem.

• Co je autismus: základní seznámení účastníků s problematikou lidí s PAS - jak pochopit diagnózu mám "PAS".
• Projevy sexuality lidí s poruchou autistického spektra: jak se člověk s poruchou autistického spektra projevuje v oblasti sexuality. V kterých oblastech vznikají rozdíly a jak je lze pochopit a vnímat.    
• Problémové chování lidí s poruchou autistického spektra: kdy se problémové chování stává "problém" a způsoby reakce na něj.
• Pomůcky pro komunikaci v oblasti sexuality: vzdělávání osob s PAS v oblasti sexuality, jaké vhodné pomůcky k vysvětlení a pochopení tohoto tématu použít a jaké si mohu vyrobit sám.           

• Úvod do sexuality a proč je tak důležitá: vymezení pojmu sexualita a co je její součástí. Vymezení pojmu sexuální a pohlavní identita, sexuální orientace. Právo na sexuální zdraví a deklarace sexuálních práv podle světové zdravotnické organizace. Proč je sexualita důležitá a jak se projevuje, pokud není naplňována, Maslowova pyramida potřeb.
• Co ovlivňuje sexualitu, a co může způsobit nenaplněná sexualita: seznámení účastníků a účastnic s tím, jaký je rozdíl mezi formou a projevem sexuality.  Co může ovlivňovat po psychické i fyzické stránce sexualitu člověka a k jakým může docházet změnám.       
• Mýty a předsudky v sexualitě: účastníci a účastnice se pokusí vymyslet ve skupinkách, jaké mýty a předsudky kolují o sexualitě lidí s fyzickým hendikepem a jak mohou ovlivňovat jejich život i pohled společnosti. Následně lektorka uvede do konceptu.    
• Jakým způsobem se mění sexualita člověka po poranění páteře a jak se projevují jednotlivé nemoci na sexualitu člověka: seznámení účastníků a účastnic s tím, k jakým dochází změnám po poranění páteře na sexualitu člověka. Jaké onemocnění a projevy těchto nemocí mohu mít vliv  na prožívání sexuality u lidí s fyzickým hendikepem. Jedná se o seznámení se základními informacemi.           
• Vymezení role pomáhajících profesí v práci se sexualitou: seznámení účastníků a účastnic s osou sexuality v zařízeních sociálních služeb. Každý pracovník, pracovnice si zmapuje, kde se na této ose nachází. Vymezení role pracovníků a pracovnic  pomáhajících profesí v práci se sexualitou v zařízeních sociálních služeb. Co by měl obsahovat protokol sexuality v zařízeních sociálních služeb.
• Možnosti naplňování sexuality v podmínkách pobytových zařízení: Seznámení účastníků a účastnic s doporučeními, jak se dá důstojným způsobem řešit sexualita lidí s tělesným hendikepem.
• Pomůcky pro práci pracovníka a pracovnice pomáhající profese v oblasti sexuality: Představení pomůcek, které mohou používat sociální pracovníci ke komunikaci o sexualitě.

• Úvod do sexuality a proč je tak důležitá: vymezení pojmu sexualita a co je její součástí. Vymezení pojmu sexuální a pohlavní identita, sexuální orientace. Právo na sexuální zdraví a deklarace sexuálních práv podle světové zdravotnické organizace. Proč je sexualita důležitá a jak se projevuje, pokud není naplňována - efekt Papinova hrnce. Maslowova pyramida potřeb.
• Co ovlivňuje sexualitu v seniorském věku a co může způsobit nenaplněná sexualita: seznámení účastníků a účastnic s tím, jaký je rozdíl mezi formou a projevem sexuality. Přiblížení jaké jsou rysy stárnutí, co může ovlivňovat po psychické i fyzické stránce sexualitu člověka v seniorském věku a k jakým může docházet změnám.
• Mýty a předsudky v sexualitě seniorů a seniorek: účastníci/ce se pokusí vymyslet ve skupinkách, jaké mýty a předsudky kolují o sexualitě seniorů a jak mohou ovlivňovat jejich život i pohled společnosti. Následně lektorka uvede do konceptu.
• Způsoby a formy sexuálního násilí a základní doporučení, jak pracovat s obětí násilí: seznámení účastníků a účastnic s definicí sexuálního násilí podle světové zdravotnické organizace, formami sexuálního násilí. Jaká jsou specifika u sexuálního násilí v seniorském věku. Seznámení se základními informacemi, jak oběti sexuálního násilí pomoci.
• Vymezení role pomáhajících profesí v práci se sexualitou: seznámení účastníků a účastnic s osou sexuality v zařízeních sociálních služeb. Každý pracovník, pracovnice si zmapuje, kde se na této ose nachází. Vymezení role pracovníků pomáhajících profesí v práci se sexualitou v zařízeních sociálních služeb. Co by měl obsahovat protokol sexuality v zařízeních sociálních služeb.
• Možnosti naplňování sexuality v podmínkách pobytových zařízení: seznámení účastníků a účastnic s doporučeními, jak se dá důstojným způsobem řešit sexualita lidí v pobytových zařízeních. Zapojení skupiny.
• Pomůcky pro práci sociálního pracovníka v oblasti sexuality: představení pomůcek, které mohou používat pracovníci/ce v pomáhajících profesích ke komunikaci o sexualitě.

Seminář se zaměřuje na téma autonomie klienta sociální služby, jako jedno z témat, která podstatnou mírou ovlivňují kvalitu života jednotlivých klientů. Umožňuje tak pracovníkům poznávat etická úskalí a naučit se přístupy zaměřené na vlídnou a ohleduplnou komunikaci s klienty. Snahou semináře je předat pracovníkům model práce orientované na posilování autonomie klienta a objevování pozitivních metod práce s klientem, jako vhodných pro předcházení mezilidských konfliktů. Seminář propojuje teoretickou část s praktickými cvičeními a je prokládám příklady z praxe.

• Uvedení do tématu: vymezení pojmu autonomie, souvislost autonomie a lidské důstojnosti a lidských práv, možnosti klienta uplatnit svou vůli - doma, v sociální službě, ve svém životním prostředí, projev vážně míněného nesouhlasu klienta, práva klienta s omezenou svéprávností
• Jak vidíme klienta: předsudky ve formě limitů klienta, mapování silných stránek klienta
• Role pracovníka: role pracovníka v přímé péči a sociálního pracovníka, hranice profesionality, motivace versus manipulace klienta a její vliv na autonomii klienta
• Metody sociální práce zaměřené na klienta: vymezení pojmů - pomoc, péče, kontrola, profesionální způsoby pomoci - doprovázení, vzdělávání, poradenství, terapie, profesionální způsoby kontroly -  opatrování, dozor, přesvědčování, vyjasňování