Kurzy na klíč

• Pohyb, dech a práce s dechem: Správné dýchání je základem zdravého pohybu. Pomáhá zapojit hluboké svaly, které drží tělo vzpřímené a stabilní.
• Páteř, hrudník, bolesti hlavy:  Držení těla, práce a pohyb horních končetin, vliv nesprávných pohybových a pracovních návyků na vznik bolesti v zádech, vertebrogenní potíže, bolesti hlavy atd.
• Pletenec horní končetiny: Co to je funkční klenba ruky, propojení s pohybem doma i v práci, práce s počítačem, nošení zavazadel, zmíníme časté problémy s horní končetinou.
• Pohyb v práci i doma: Malé změny v každodenních návycích mohou výrazně pomoci.          

• Problematika adaptace klienta v zařízení sociálních služeb: změny v životě klienta (fyzické, psychické, sociální) a reakce na ně, pojem "adaptační proces", kolizní situace při vzájemné komunikaci klient versus personál v období adaptace a jejich zvládnutí, využití metody sociální práce - práce s jednotlivcem.                       
• Význam využití konkrétních informací z individuálního plánu v období adaptačního procesu: využití konkrétních informací z IP (zvyklosti klienta, jeho denní režim, oblíbené činnosti, zájmy a záliby z minulosti), význam sociální anamnézy.
• Význam rodiny a blízkých osob v průběhu adaptace klienta: význam rodinné anamnézy, spolupráce s rodinou a přáteli klienta, spolupráce s personálem zařízení, vyvarování se "diagnostických nálepek" ze strany rodiny.                    
• Význam spolupráce v rámci multidisciplinárního týmu v průběhu adaptace klienta: vymezení pojmu "multidisciplinární tým", kompetence členů týmu a jejich vzájemná spolupráce, komunikace s klientem a jeho rodinou a blízkými osobami.
• Prevence vzniku závislosti klienta na sociální službě: podpora samostatnosti klienta, respektování klienta jako individuality, význam individuálního přístupu ke klientovi.

Školení je zaměřené na správné pohybové návyky a odstranění dysbalancí

• Účastníci se naučí teoretické základy pohybových dysbalancí, příčiny pohybových problémů i správné zásady manipulace s břemeny, sezení a postoje.
• Praktická část zahrnuje uvolnění svalových skupin a nácvik správných pohybových stereotypů, které mohou účastníci využít i ve své práci s klienty.
• Seznámí se také s cvičebními pomůckami a naučí se rozpoznávat a opravovat chybné pohybové návyky.

V tomto kurzu se zaměříme na nabytí nových znalostí a dovedností v oblasti správného postoje a především správné chůze. Různé dysbalance v této oblasti (plochá noha, vbočené palce, propadlá klenba) mohou být příčinou mnoha dalších problémů pohybového aparátu jak u zaměstnanců, tak u klientů. Styl našeho stoje a chůze se promítá do celého těla s následnou bolestí kyčlí, zad nebo hlavy. Mnoho těchto obtíží lze zmírnit nebo odstranit změnou našich navyklých stereotypů.

• Teoretický úvod do problematiky dysbalancí dolních končetin: povídání o správně postavené příčné a podélné klenbě, jejích odchylkách a dysbalancích.
• Pomůcky na podporu příčné a podélné klenby a jak je používat, možnosti tejpování, co dělat s vbočeným palcem.
• Praktická část - uvolnění chodidel, nártů a prstů dolních končetin pomocí cvičení. Uvolnění chodidel, nártů a prstů dolních končetin pomocí masáže. Nácvik nových dovedností.

• Stáří a stárnutí: Definice stáří a stárnutí, potřeby ve stáří a kvalita života seniorů. Psychosociální aspekty stárnutí.
• Psychobiografický model péče E. Böhma: Historie vzniku psychobiografického modelu a Erwin Böhm, fáze regrese a formy péče dle Erwina Böhma, teoretická východiska modelu, biografie, princip normality a terapie prostředím.
• Biografie v péči a její význam: Druhy biografie, jak zpracovat biografii? Význam biografie.
• Ukázka práce s biografickými knihami

• Paměť: paměť, kognitivní a exekutivní funkce, mozková centra - druhy, definice, popis.
• Zdravé stárnutí nebo demence: zdravý senior, mírná kognitivní porucha, demence - rozdíl, definice, příznaky, druhy demencí.
• Alzheimerova choroba: příznaky, diagnostika, stádia - seznámení s onemocněním, se změnami klienta v oblasti tělesné, duševní, s potřebami klienta, význam aktivizace.
• Didaktický přístup k aktivizaci: cílová skupina, prostor, časový plán, fáze aktivizace, materiály, cíl aktivizace, motivace, obsah, prostředí, pomůcky, kompenzační pomůcky  - co je potřeba zvážit a připravit před samotnou aktivizací klientů.
• Druhy aktivizačních činností a jejich význam: soběstačnost, smysly, motorika, koordinace, kognitivní trénink, relaxace - význam a cíl jednotlivých činností, obměny v závislosti na stádiu nemoci.
• Praktický nácvik: paměť, koncentrace, uvažování, jemná motorika, motorika, koordinační cvičení, psychomotorika, motogeragogika, smysly, biblioterapie, muzikoterapie - příklady, cíl, nácvik, praktický příklad didaktického přístupu.

OBSAH KURZU

Účastníci se dozvědí o novinkách v zákoně o sociálních službách, které začínají platit od 1. 7. 2024.

• Vymezení základních pojmů „nácvik dovedností“, „péče o vlastní osobu“, „soběstačnost“ a „sociální začlenění“,
• materiálně-technické zabezpečení pro nácvik dovedností,
• cíle a možná rizika pro klienta i pečujícího při fyzické manipulaci,
• základní pomůcky využitelné pro fyzickou manipulaci s klienty v domácím prostředí,
• prevence vzniku vybraných komplikací spojených s nesprávnou péčí (opruzeniny, dekubity, revmatoidní ankyóza, ...).

Určeno pro tyto služby:

• sociální poradenství,
• pečovatelská služba,
• osobní asistence,
• odlehčovací služby.

• Úvod do problematiky: představení lektora a účastníků semináře, očekávání a přání od semináře, zkušenosti s tématem v praxi. Seznámení s cíli a očekávanými výstupy. Seznámení s pravidly ve skupině.
• Úvod do asertivity jako strategie jednání v mezilidských vztazích a komunikaci v organizacích sociálních služeb. Asertivita a sebehodnota pracovníka: definování pojmu asertivita. Analýza situací, ve kterých by pracovníci rádi jednali asertivně, ale nedaří se jim to. Pojednání o teorii potřeb a sebehodnotě v kontextu využívání asertivity jako strategie jednání ke klientovi organizace sociální péče.
• Asertivní práva: přehled asertivních práv, stručný test k uvědomění vlastních preferencí v jednání a komunikaci s klienty sociálních služeb.
• Praktický nácvik asertivní komunikace: praktický nácvik jednání pracovníka s klientem sociální organizace. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Základy asertivního jednání. Typy manipulace v komunikaci: přehled asertivního jednání a komunikace. Analýza významu verbálních a neverbálních aspektů komunikace ve  využití asertivity jako strategie jednání s klientem sociální organizace. Typy manipulací, které mohou klienti sociální péče používat. Doporučení a konkrétní příklady, jak v takových situacích reagovat a jednat.
• Asertivní techniky: přehled základních asertivních technik, které lze v komunikaci s klientem sociálních služeb využít. Technika gramofonové desky, technika otevřených dveří apod…
• Praktický nácvik asertivní komunikace: praktický nácvik jednání pracovníka s klientem sociální organizace. Nácvik formou „hraní rolí“. Nácvik hraní rolí probíhá na kazuistikách z pracovišť účastníků kurzu.
• Využití asertivity v pracovním i osobním životě. Asertivita a duševní hygiena: shrnutí hlavních myšlenek semináře, pojmenování hlavního významu asertivity jako strategie v jednání s druhými lidmi v udržení duševní hygieny a v prevenci syndromu vyhoření.

Mobilita, imobilita a inaktivita

• vymezení mobility (vč. přesahu do základních existenčních potřeb),
• vymezení imobility (dočasná krátkodobá a dlouhodobá, trvalá částečná a úplná),
• vymezení pojmu inaktivita,
• specifika imobilizačního syndromu,
• kontext sekundárních změn a komplikací (dekubity, kontraktury, spasticita, atrofie, osteoporóza atd.).

Fyzická práce

• vymezení pojmu fyzická práce (zacházení; postup),
• cíle fyzické práce,
• rizika spojená s fyzickou prací pro klienta a personál,
• preventivní a úlevové polohování,
• pasivní cvičení v kompetenci PSS,
• vertikalizace a chůze.

Ergonomie práce asistující osoby

• ergonomická rozvaha (jak, kam, síla a rychlost),
• základní postoj, postoj u židle, postoj u lůžka, postavení zad, práce s pažemi.

Pracovní podmínky

• legislativní vymezení břemena,
• úprava prostředí pokoje,
• provázanost s materiálním zabezpečením organizace,
• spolupráce v týmu a její význam při šetrné manipulaci.

Zhodnocení schopností klienta

• rozhovor a jeho využitelnost při zhodnocování schopností (sociální anamnéza, bytová situace, režim dne + konfrontace vyhodnocení soběstačnosti = příprava, otevření spolupráce, průběh a ukončení),
• pozorování,
• vybrané dotazníky a posuzovací škály (WHO DAS II; SF-36),
• hodnocení (testy) = ADL, PADL, IADL, Mini mental state)

Edukace

• PSS v roli edukátora,
• Zásady správné edukace (jazyk, názornost, individualizace, kontrola).

Podmínkou účasti na kurzu je absolvování kurzu Bezpečné a šetrné polohování a mobilizace při péči o klienta v sociálních službách I.

Opakování zásad fyzické manipulace

• cíle fyzické práce,
• rizika spojená s fyzickou prací pro klienta a personál,
• ergonomická rozvaha (jak, kam, síla a rychlost),
• základní postoj, postoj u židle, postoj u lůžka, postavení zad, práce s pažemi.

Pomůcky pro fyzickou manipulaci a jejich užití

• polohovací podložka (vč. využití kapny),
• otočný kruh,
• rolovací podložka,
• kluzká podložka (slide sheet),
• prkna na přesun z lůžka na židli a zpět,
• přesouvací manipulační pás,
• pojízdné křeslo,
• zvedák,
• turner pro otáčení klienta vestoje,
• podložka na zvedání klienta ze země na lůžko

Podpora v pozicích, polohování a ukládání

• posazování v lůžku (pasivní sed a sed s dopomocí),
• otáčení na bok (pasivní otáčení prováděné jednotlivcem, dvěma osobami, aktivní otáčení asistované),
• výměna ložního prádla
• posun do stran (pasivní posun po skluzné podložce, pasivní kinestetický posun do stran, aktivní posun do stran asistovaný),
• posun směrem k hlavě (posun dvěma osobami bez podložky, posun při využití skluzné podložky, posun při využití pasivní postranice, aktivní posun asistovaný, aktivní posun při využití postranice, využití stálek),
• vysunutí zhrocené postavy v židli (vysunutí dvěma osobami s a bez podložky),
• přemístění ze země na lůžko (potřebný počet PSS, poloha klienta, poloha personálu a dohoda spolupráce),
• péče o pokožku (opatření k podpoře tolerance tkáně, prostředky nevhodné k prevenci, na očistu těla s rozumem).

• Kvalita života klienta: Kvalita života jako subjektivní kapitola a její předpoklady, kvalita života klienta jako zájem sociální služby, měření a posuzování kvality života klienta.
• Faktory ovlivňující kvalitu života klienta: Oblasti ovlivňující kvalitu života klienta, pozitivní psychologie, duševní pohoda, prostředí ovlivňující kvalitu života a socioekonomický status klienta.
• Potřeby klienta a jejich uspokojování: Biologické, psychické, sociální a spirituální potřeby, jejich vznik a snaha uspokojit je. Schopnost klienta vyjádřit je, ochota pracovníka respektovat je.
• Klient ve středu zájmu služby: Klient a jeho potřeby, očekávání, role, hodnoty, které jsou v zájmu sociální služby a v pracovním povědomí pracovníků. Náhled na očekávání klienta z jiného úhlu pohledu v kontextu normality.
• Flexibilní a kreativní sociální služba: Schopnost sociální služby reagovat na individuální potřeby a přání klienta podporující jeho život v sociální službě co nejvíce se podobající přirozenému prostředí.

• Rizikové situace a nedostatečné zabezpečení domácnosti: Nejčastější rizikové situace v domácnosti neformální péče z pohledu pečovaného i pečovatele.
• Audit rizik domácnosti: Co je a co přináší koncept bezpečného domova - překážky, nástrahy a nebezpečí versus pomůcky, pravidla a zabezpečení domácnosti.
• Základní pravidla pro zajištění bezpečí seniora: Pravidla ochrany a bezpečí seniora v domácím prostředí, čeho se zbavit, co zajistit, na co nezapomenout a co nepodcenit.
• Úrazovost v domácím prostředí: Nejčastější úrazy, nebezpečné vybavení, zajištění bezpečného prostředí vhodným rozmístěním nábytku a odstraněním překážek.
• Rizikové zóny v domácnosti: Kluzké povrchy, prevence požárů v domácnosti, technické zabezpečení a pomůcky zvyšující bezpečí

• Rizikové situace a nedostatečné zabezpečení domácnosti: Nejčastější rizikové situace v domácnosti neformální péče z pohledu pečovaného i pečovatele.
• Audit rizik domácnosti: Co je a co přináší koncept bezpečného domova - překážky, nástrahy a nebezpečí versus pomůcky, pravidla a zabezpečení domácnosti.
• Základní pravidla pro zajištění bezpečí seniora: Pravidla ochrany a bezpečí seniora v domácím prostředí, čeho se zbavit, co zajistit, na co nezapomenout a co nepodcenit.
• Úrazovost v domácím prostředí: Nejčastější úrazy, nebezpečné vybavení, zajištění bezpečného prostředí vhodným rozmístěním nábytku a odstraněním překážek.
• Rizikové zóny v domácnosti: Kluzké povrchy, prevence požárů v domácnosti, technické zabezpečení a pomůcky zvyšující bezpečí

Kurz poskytuje ucelený pohled na problematiku demence a péče o osoby s tímto onemocněním. Účastníci získají teoretické i praktické poznatky důležité pro porozumění chování, potřebám a možnostem aktivizace lidí s demencí

• Teoretický úvod do demence – definice, statistiky, příčiny, rizikové faktory, příznaky, fáze demence, práva lidí s demencí.
• Alzheimerova choroba – vznik, projevy, průběh onemocnění, nefarmakologické přístupy a vhodná komunikace.
• Praktická péče – hygiena, sebeobsluha, stravování, denní režim, důraz na rutinu a zvyklosti.
• Aktivizace osob s demencí – motivace k pohybu, kontaktu a činnostem, využití biografie klienta při aktivizaci.
• Zjišťování potřeb – práce s potřebami a přáními klienta dle individuálního přístupu a využití modelu pyramidy potřeb.

Kurz je určen pracovníkům v sociálních a zdravotních službách, kteří se věnují lidem s demencí v různých fázích onemocnění

Cílem je seznámit účastníky se základními informacemi o péči o klienty s diabetem v kontextu zdravotní i sociální péče.

• Účastníci získají nejen potřebné znalosti o samotném onemocnění, jeho příznacích a možných komplikacích, ale také praktické dovednosti využitelné při každodenní péči. Součástí kurzu jsou informace o režimových opatřeních, výživě, významu pohybu a správné péči o tělo, zejména o dolní končetiny.
• Kurz nabízí prostor pro řešení konkrétních situací z praxe a poskytuje účastníkům oporu při práci s klientem i při komunikaci s jeho rodinou.
• Cílem je zvýšení kvality života osob s diabetem prostřednictvím vědomé, odborné a individuálně zaměřené péče.
• Kurz je určen pracovníkům v sociálních službách včetně zdravotních sester.

• Kurz je zaměřen na problematiku poskytování sociálních služeb, jejichž uživatelem je dítě – ať už přímo, nebo v rámci rodinného systému.
• Účastníci se seznámí s druhy služeb určených osobám mladším 18 let a s podmínkami jejich poskytování.
• Důraz je kladen na praktické příklady z praxe, na jejichž základě jsou vyložena specifika práce s dětskými klienty oproti dospělým uživatelům.
• Součástí kurzu je i téma ústavní výchovy v zařízeních DOZP a pravidla zákonné spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb a orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

Kurz je zaměřen na posílení orientace pracovníků v sociálních službách v problematice nákladů spojených s bydlením a životem seniorů v domácím prostředí. Účastníci se seznámí s legislativním rámcem, možnostmi podpory ze sociálního systému a dostupnými nástroji pro udržení finanční stability seniora.

• Legislativní rámec a očekávání účastníků.
• Bydlení seniorů a jeho náklady – energie, služby, výměna bytu, žádosti o DPS.
• Dávky státní sociální podpory a pomoc v hmotné nouzi, vč. programu Deštník proti chudobě.
• Možnosti snížení ostatních výdajů (telefon, léky, doprava, pomůcky), změny smluv a právní aspekty.
• Aktuální informace k důchodům a příspěvkům – příspěvek na péči, mobilitu, zvláštní pomůcky.

Kurz propojuje praktické rady, přehled dostupných nástrojů a příklady dobré praxe pro podporu seniorů i jejich rodin.

Vzdělávací program se zaměřuje na pracovní týmy na všech úrovních poskytovatele sociální služby. Nelze totiž od sebe odlučovat efektivitu a kvalitu vztahů v pracovním týmu od kvality poskytované sociální služby a osobní spokojenosti klienta. Jde o propojené nádoby. Pracovní klima lze vnímat z hlediska jeho stálosti, intenzity, atraktivity, kvality. Klima v sociálních službách může být pozitivní, otevřené, tvůrčí, inspirativní, podnětné, zdravé, motivující bez konfliktů a krizí, kterých vzniká každodenně celá řada. Prakticky se jim nelze vyhnout. Tento kurz seznamuje frekventanty se základními principy a typy nežádoucích jevů a patologických vztahů v organizacích poskytujících sociální služby.  Vysvětluje jednotlivé formy a projevy těchto jevů s důrazem na dopady na pracovníky a rovněž se zabývá dopady na organizaci jako celek.

Obsah:

• Základní terminologie
• Druhy nežádoucích jevů u poskytovatelů sociálních služeb
• Příčiny, průběh a znaky nežádoucích jevů u poskytovatelů sociálních služeb
• Možnosti ochrany proti nežádoucím jevům, případné vyrovnání se s nimi
• Vliv negativního klimatu na sociální službu, příklady z praxe a možná řešení daných situací

• Kurz nabízí teoretický vhled do problematiky emocí, jejich typologii a vzniku, se zvláštním zaměřením na emoce spojené s výkonem povolání v pomáhajících profesích.
• Účastníci se seznámí s emotivitou a citlivostí pracovníků, poruchami emotivity a jejich projevy včetně klasifikace afektů, nálad, citů a vyšších citů, jakož i citovými vazbami a vztahy.
• Důležitou součástí je vliv emocí na kvalitu života a individuální prožívání, s ohledem na souvislosti mezi osobním a profesním životem pracovníka.
• Kurz rozvíjí emoční sebereflexi, zaměřenou na osobnost, temperament, schopnosti, vlohy a profesní kompetence, včetně schopnosti sebepoznání ve vypjatých situacích a přijímání zpětné vazby.
• Závěrečná část se věnuje práci se základními emocemi – radostí, smutkem, překvapením, strachem, znechucením a hněvem – podle klasifikace Paula Ekmana.

• Kurz se zaměřuje na etiku, morálku a řešení etických problémů a dilemat v komunikaci s uživateli sociálních služeb. Účastníci se seznámí s rolí etického kodexu při komunikaci a způsoby týmového řešení etických dilemat.
• Dále kurz představuje stupně mentální retardace (LMR, SMR, TMR) a související komunikační dovednosti, včetně vývoje řeči a specifických potřeb jednotlivých skupin.
• Hlavní část kurzu je věnována efektivní a empatické komunikaci zaměřené na člověka s mentálním postižením. Účastníci se naučí pravidla komunikace a techniky aktivního naslouchání, jako jsou zrcadlení, přerámování a ověřování pochopení.
• Součástí jsou i specifické komunikační přístupy pro osoby s lehkou, střední a těžkou mentální retardací, včetně preterapeutické komunikace pro klienty s TMR, která zahrnuje psychologický kontakt a kontaktní chování.
• Kurz zakončují praktické nácviky a shrnutí získaných znalostí.

• Etika sociální práce - úvod do tématu: základní i rozšiřující informace o etice sociální práce, etických kodexech, etických komisích a efektivním řešení či předcházení vzniku etických problémů v sociální službě.
• Motivace versus manipulace: práce s motivací a demotivací uživatele a jeho aktivní nebo pasivní aktivizaci včetně přímé a nepřímé manipulace s uživatelem.        

• Autonomie uživatele versus stigmatizace: podpora autonomie uživatele a jeho svobodné vůle oproti očekávání pečovatelů a jeho předsudků včetně hodnocení a stigmatizace uživatele.
• Potřeby, hodnoty a osobní cíle uživatele: efektivní a cílené zjišťování potřeb, hodnot a osobních cílů uživatele se zaměřením na projektování zjištěného do individuálního plánu poskytované sociální služby a jeho faktické naplňování.
• Etika práce v multidisciplinárním týmu: předávání informací o uživateli a jejich sdílení v multidisciplinárním týmu, budování důvěry uživatele vůči pečovatelům i sociální službě jako takové.
• Sdílení uživatele: závislosti uživatele na sociální službě s ohledem na jeho práva na další sociální nebo veřejné služby, sdílení se uživatele a hledání komplexní péče a pomoci.

• Etika sociální práce - úvod do tématu: základní i rozšiřující informace o etice sociální práce, etických kodexech, etických komisích a efektivním řešení či předcházení vzniku etických problémů v sociální službě.
• Motivace versus manipulace: práce s motivací a demotivací uživatele a jeho aktivní nebo pasivní aktivizaci včetně přímé a nepřímé obousměrné manipulace (ze strany pracovníka i uživatele) převzetí vlastní odpovědnosti za řešení NŽS.    
• Autonomie uživatele versus stigmatizace: podpora autonomie uživatele a jeho svobodné vůle oproti  očekávání pečovatelů - předsudky, hodnocení, stigmatizace versus partnerství a permanentní interakce.
• Potřeby, hodnoty a osobní cíle uživatele: efektivní a cílené zjišťování potřeb, hodnot a osobních cílů uživatele se zaměřením na projektování zjištěného do individuálního plánu poskytované sociální služby a jeho faktické naplňování.
• Etika práce v multidisciplinárním týmu: předávání informací o uživateli a jejich sdílení v multidisciplinárním týmu včetně oznamovací povinnosti, mlčenlivosti a anonymity a střety motivací a očekávání řešení NŽS.
• Sdílení uživatele: utváření závislosti uživatele na sociální službě s ohledem na jeho práva na další sociální nebo veřejné služby - sdílení uživatele a hledání komplexní péče a pomoci. Kdo je uživatelem sociální služby - uživatel, rodina, apod.
• Pomoc versus kontrola: budování důvěry uživatele vůči pracovníkům, přebírání osobní odpovědnosti uživatele, priorizace povinností obou stran a vyjednávání.

• Seznámení s pojmy - ekonomické násilí, rodinný rozpočet, příjmy a výdaje, zbytné a nezbytné výdaje.
• Základní legislativní ukotvení, důležité pojmy - úvěr, úrok, RPSN, posouzení úvěru schopnosti dlužníka.
• Zajištění exekučního titulu. Ochrana zvlášť zranitelných povinných v exekučním řízení, formy exekuce, oddlužení jako možnost řešení předlužení.
• Kazuistiky s praxe včetně aplikace dovedností získaných v kurzu.

• Definice firemní kultury: základní i rozšiřující informace o tom, co je a není firemní kultura, její přínosy a poplatnost pro organizaci.
• Pilíře firemní kultury: pojmenování silných a slabých stránek firemní kultury, zdůraznění příležitosti organizace a upozornění na ohrožení v případě, že sociální služba nevyužívá zcela, dostatečně nebo neefektivně existující možnosti a nástroje.
• Chování organizace uvnitř a navenek: obraz poskytovatele na veřejnosti i uvnitř organizace, veřejné mínění a vztahy uvnitř i vně poskytovatele sociální služby.
• Image poskytovatele sociální služby: Objektivní, subjektivní, správné a nesprávné představy, postoje a zkušeností jednotlivce či určité skupiny lidí o sociální službě.
• Kompetence vedoucího pracovníka Kompetence vedoucího k zavádění a následné kontrole FK jednotlivých členů pracovního týmu, zacílení na inovativní metody FK s ohledem na jednotlivé cílové skupiny – klient, veřejnost, odborníci, donátoři.
• Firemní kultura jako zdroj: Spolupráce s partnery či institucemi a hledání nových finančních i nefinančních zdrojů do organizace právě pomocí dobré pověsti a pozitivního mínění veřejnosti o sociální službě.
• Dobrá praxe v ČR i v zahraničí: Výměna zkušeností, prezentace zavedených vybraných FR u poskytovatelů v ČR i různých evropských státech.

• Co je to fundraising: definice fundraising jako součást filantropie organizace, přehled základních metod a jejich účinnost včetně kritérií hodnocení účinnosti zvolených metod fundraisingu.
• Role fundraisingu v sociálních službách: postavení fundraisingu v činnosti organizace poskytující sociální služby – kdo, proč a jakým způsobem by se měl fundraisingu věnovat.
• Schopnosti a dovednosti fundraisera: kdy je potřeba fundraisera zaměstnat, kde ho hledat, co po něm vyžadovat a co od něj očekávat – profesní kompetence fundraisera.
• Zdroje fundraisingu: proč lidé a firmy dávají, získávání dárců, pyramida fundraisingu, dárcovství jednotlivců i firem, sponzorství, vlastní zisk, projekty a nadace.
• Management fundraisingu: podstata plánování fundraisingu jako součást strategického plánování včetně delegování, kontroly, měření efektivity a rozvoje nových filantropických aktivit v organizaci.

• Trendy ve fundraisingu: současné trendy ve fundraisingu v sociálních službách a neziskovém sektoru – dobrá praxe v České republice i zahraničí.

• Specifika motivace a hodnocení: specifika i důležitost hodnocení a motivace pracovníků v sociálních službách, legislativní rámec, efektivní manažerský nástroj pro vedení lidí.
• Motivace: co motivuje mne samotného a co motivuje mé kolegy a podřízené - moderní a účinné motivační nástroje a jejich použití.
• Hodnocení: načasování hodnocení a jeho průběh, příprava na hodnocení - stanovení kritérií, škála hodnocení, hodnotící formulář. Hlavní zásady pro hodnocení pracovníků. Propojení hodnocení a odměňování pracovníků.
• Shrnutí: základní principy hodnocení a motivace v sociálních službách.

• Oblasti kontroly sociální služby: jednotlivé standardy kvality soc. služeb (SQSS), vnitřní pravidla, pracovní postupy, požadavky relevantních zákonů, požadavky zainteresovaných subjektů
• Doporučení a kritéria hodnocení jednotlivých oblastí sociální služby: kritéria hodnocení SQSS, kritéria hodnocení zákonných požadavků, kritéria hodnocení požadavků zainteresovaných subjektů
• Příklady nedostatků v praxi nebo pravidlech sociálních služeb: identifikace ne/vhodnosti postupů a praxe prezentovaných účastníky, obvyklé nedostatky z prováděných revizí
• Dilematické oblasti, situace a postupy: obtížně hodnotitelné oblasti, možné pohledy na obtížně hodnotitelné oblasti, střety zájmů, subjektivní aspekty hodnocení vhodnosti postupů a pravidel
• Plánování a provedení revize pravidel a postupů: vymezení cíle, oblastí a postupů revize, doporučení vhodných technik kontroly a hodnocení, závěry z kontroly a hodnocení, zásady formulace doporučení, nedostatků a nápravných opatření
• Zavádění změn vzešlých z revize: práce vedení služby (metodického vedení služby a poskytovatele) s doporučeními, nedostatky a nápravnými opatřeními, hierarchický vs. týmový přístup
• Motivace pracovníků sociální služby pro zapojení se do procesu revize a zavádění změn: prezentace účelu, cíle a průběhu revize, možnosti zapojení pracovníků služby do procesu revize, a do procesu zavádění změn, předpoklady zapojení pracovníků

• Aktuální zákony a vyhlášky, které se vztahují k hygienickým požadavkům na provoz zařízení poskytující sociální služby: změny v hygienické legislativě v České republice, seznámení s Vyhláškou č. 195/2005 Sb., vyhláška MZ č. 306/2012 Sb., rozbor jednotlivých úseků vyhlášky a zákona.
• Nosokomiální nákazy - základní znalosti o šíření nákazy a možnosti jejich prevence: původci a etiologie nosokomiálních nákaz, dělení  a hlavní druhy nosokomiálních nákaz, doba jejich vzniku a prevence.
• Vznik a prevence některých infekčních onemocnění: TBC, svrab, chřipka, MRSA.
• Dodržování hygienicko-epidemiologických režimů: manipulace se stravou, manipulace s prádlem, manipulace s odpady, ošetřování klientů podle bariérové ošetřovací techniky, hygienický filtr, používání ochranných pracovních pomůcek a ochranného oděvu.
• Péče o ruce jako zdroj infekce: stálá a přechodná mikroflóra kůže rukou, mechanické mytí rukou, hygienická dezinfekce rukou, edukace a praktický nácvik mytí a dezinfekce rukou, péče o pokožku.

• Legislativní rámec procesu plánování: povinnosti poskytovatelů při plánování služby vymezené zákonem 108/2006 Sb. o sociálních službách
• Lidská práva v kontextu procesu plánování: lidská práva, Listina základních práv a svobod, mezinárodní úmluvy, správné porozumění lidských práv, vlastní vůle uživatelů, povinnosti uživatelů.                           
• Proces a metody plánování: proces jako vyhodnocování dosavadního průběhu služby a dojednávání vhodné podpory pro následující období, která vychází z očekávání uživatele, jeho potřeb a osobních cílů.         

• Sestavení individuálního plánu s uživatelem: postup při sestavení IP, frekvence plánování i vyhodnocování, dokumentace IP, podpora klíčových pracovníků, týmová spolupráce při plánování a kontrola IP.                           
• Role klíčového pracovníka v procesu plánování: kdo je klíčový pracovník, jeho role, kompetence, předpoklady a dovednosti včetně vlastních očekávání.                              
• Specifika procesu plánování s nekomunikujícím nebo nespolupracujícím klientem: příprava na rozhovor, dojednání rozhovoru, sdílení v týmu a realizace dojednané podpory. Metody (techniky) – intuitivní, racionální, rozhovor s referujícími osobami a studium dokumentace uživatele.

• Demence a Alzheimerova choroba: seznámení s demencí i Alzheimerovou chorobou, funkcemi mozku, příznaky nemocí, psychickými i somatickými změnami ve stáří a jednotlivými stádii nemoci.
• Zjišťování potřeb uživatele s demencí: základní komunikační pravidla při zjišťování potřeb uživatele s demencí, zpracování individuálního plánu a jeho zavádění do praxe.   
• Proces plánování s uživatelem s demencí: proces plánování s ohledem na již zjištěné potřeby a jejich propojování s životním příběhem uživatele, jeho zvyklostmi, návyky a osobními cíli.
• Sestavení individuálního plánu uživatele s demencí: metody práce - vedením rozhovorů, intuicí, empatickým pozorováním, smysl plánování a vytvoření zkušebního individuálního plánu.

Kurz je zaměřen na využití individuálního plánování (IP) jako nástroje pro zjišťování informací a budování důvěryhodného vztahu mezi klíčovým pracovníkem a klientem.

• Cílem je propojit proces plánování s prací s životním příběhem klienta, jeho hodnotami, rolemi, potřebami a očekáváními.
• Důraz je kladen nejen na pochopení důležitosti těchto informací, ale především na rozvoj dovedností potřebných k jejich smysluplnému využití při poskytování sociální služby, v souladu s přáními klienta a možnostmi poskytovatele.
• Součástí kurzu je propojení teorie s praktickým nácvikem technik – zjišťování potřeb, vedení rozhovorů, pokládání vhodných otázek, naslouchání, práce s dokumentací i přenos zjištěných informací do každodenní praxe.

Kurz je zaměřen na individuální plánování (IP) jako klíčový a legislativně zakotvený nástroj pro zjišťování potřeb, očekávání a hodnot klientů sociálních služeb.

• Cílem kurzu je změnit pohled na IP – z formální povinnosti na praktický a smysluplný nástroj pro poskytování kvalitní a individuálně zaměřené péče.
• Účastníci si prohloubí porozumění významu IP pro budování důvěry mezi pracovníkem a klientem a naučí se, jak jej efektivně využívat v každodenní praxi.
• Kurz propojuje teorii s praxí pomocí interaktivních metod: nácviku zjišťování potřeb, vedení rozhovorů, naslouchání, práce s životním příběhem a přenášení informací do konkrétní podpory.
• Je určen zejména klíčovým pracovníkům a koordinátorům individuálního plánování, kteří nesou odpovědnost za jeho zavádění a udržování v organizaci. Vzdělávací program vychází z praktických zkušeností a je zaměřen na okamžité využití získaných dovedností v každodenní práci.

• Vzdělávací program nabízí účastníků přehlednou a interaktivní formou získání znalostí a poznatků o resuscitaci a užití AED. Výuka kombinuje ve všech modulech část teoretických znalostí s rozsáhlejší částí praktickou, při níž jsou využívány nejen modelové situace a resuscitační trenažery, ale také reálné kazuistiky.
• V úvodu se účastník seznámí s bezpečností zachránce a postiženého, na kterou naváže vyhodnocením stavu zraněného a přivoláním odborné pomoci.
• Následující modul se zaobírá kompresemi hrudního koše - uvolnění dýchacích cest, lokalizace rukou zachránce, hloubka a frekvence stlačování.
• Opomíjené nezůstává ani téma užití cvičných AED při neodkladné laické resuscitaci. V závěru pak na účastníky čeká nácvik spolupráce zachránců při procesu resuscitace a během přípravy a užití včasné defibrilace.

Kurz poskytne účastníkům nejen účinné a efektivní nástroje k zapojení rodiny klienta seniora do procesu poskytování sociální služby, ale naučí je také efektivně a adekvátně reagovat při problematických situacích. Důraz bude kladen na roli rodiny v životě starého člověka. Dále budou seznámeni s jednotlivými formami spolupráce s rodinou uživatele sociální služby. Na základě svých poznatků z praxe účastníci také vymezí přínosy i limity při práci s rodinou seniora.  Účastníci se budou učit navázat vtah s jednotlivými rodinnými příslušníky, přizvat je k řešení aktuální situace uživatele sociální služby a také efektivně stanovovat hranice při jednání s jeho rodinou. V závěrečné části se účastníci dozvědí, jaké jsou nejčastější problematické situace při práci s rodinami klientů seniorů a pomocí modelových situací si upevní znalosti jejich řešení.

Obsah:

• Specifika stáří, role rodiny v životě starého člověka a formy spolupráce s rodinou
• Komunikace s rodinou uživatele sociálních služeb
• Problematické situace při práci s rodinou a jejich zvládání
• Praktické zkušenosti, modelové situace vycházející z dotazů účastníků

• „Efektivita“ a „Komunikace“ v sociální oblasti: podstata efektivity (význam, přínosy), podstata komunikace (proces, komplex, funkce komunikace), reflexe zkušeností s profesionální pomáhající komunikací účastníků.
• Možnosti a prostředky komunikace s klienty v sociální oblasti: verbální komunikace (podstata a kulturní význam), neverbální komunikace (podstata a vztah k verbální komunikaci, skupiny vyjadřovacích prostředků), fyzické prostředí (místnost, vybavení, atmosféra), vztahová rovina (důvěra, motivace, očekávání) jako významný faktor komunikace v sociální oblasti.     
• Překážky v komunikaci s klienty sociálních služeb: co brání efektivní komunikaci v sociální oblasti (Časový tlak, Předsudky, Nepozornost, Odlišný způsob vyjadřování, Neporozumění, Nepohodlí, Rušivé prostředí, Anti-/Sympatie, Přístup pracovníka), příklady z praxe sociálních služeb.
• Vyhodnocování efektivity komunikace s klienty sociálních služeb: zachycování vývoje situace a chování klientů sociálních služeb v souvislosti s podobou komunikace, vyhodnocování pozitivního a nežádoucího vývoje komunikace, teoretická opora pro zvolenou strategii, příklady z praxe sociálních služeb.
• Zvyšování efektivity pomáhající komunikace pomocí strategií a prostředků komunikace: jak lépe komunikovat v pomáhajících profesích.

• Jak pečovat a nevyhořet: Syndrom vyhoření, únavový syndrom, psychická hygiena, pravidla jak nevyhořet a jak pečovat sám o sebe.
• Emoce a jak je zvládat: Nejčastější emoce neformálních pečovatelů, zvládání negativních, podpora pozitivních a vyžití neutrálních emocí, zpracování emocí.
• Aktivní a pasivní odpočinek: Péče o sebe sama, vhodné techniky pro aktivní i pasivní odpočinek, sebereflexe vlastních hranic.
• Sdílená péče s ostatními členy rodiny: Harmonogram a dělba péče, komunikační modely v rodině, vzájemná podpora a zájem o pečovaného člena rodiny.
• Síťování pomoci: Jak a kde hledat interní a externí pomoc, sdílená péče se sociálními službami, přijímání zpětné vazby ke kvalitě domácí péče.

• „Efektivita“ a „Komunikace“ v souvislosti s cílem sociální služby: cíle sociální služby (zadání ze strany standardů, poslání organizace, cílové skupiny a vliv personálního obsazení), podstata efektivity (význam, přínosy) podstata komunikace (proces, komplex, funkce kom.), reflexe vlastního vnímání komunikace v kontextu cílů sociální služby.
• Různé komunikační přístupy uvnitř týmu sociální služby: osobnostní nastavení pracovníka sociální služby a důraz na určité složky komunikace (verbální, neverbální, vztahová rovina), akceptace různosti a sjednocení cílů v rámci poskytování sociální služby.
• Systém a proces zefektivňování komunikace v sociálních službách: zadání, cíle sociální služby, volba strategie komunikace, zaznamenávání přínosů v rámci poskytování sociální služby, zpětná vazba, vyhodnocení, efektivita sociální služby.
• Nastavení přístupu napříč sociální službou u různých pracovníků: postupy sledování dopadů,  poskytování zpětné vazby, motivace pracovníků ke zvyšování efektivity v rámci sociální služby (přesah do vedení pracovníků), systematizace zefektivňování komunikace v sociální službě.

Kurz si klade za cíl seznámit pracovníky sociálních služeb s problematikou nastavování hranic v osobním i profesním životě tak, aby je uměli nejen dobře nastavit, ale uměli je i reflektovat a adekvátně modifikovat a v případě jejich překročení o nich i transparentně komunikovat. Účastníci budou vedeni k tomu, aby reflektovali vlastní motivaci k práci v pomáhající profesi, proces nastavování vlastních hranic i pocity provázejícími vyslovení NE. V navazující praktické části se účastníci seznámí s technikami, které jim mohou pomoct při nastavování hranic. Pomocí modelování rozhovorů se naučí, jak říkat NE, jak se bránit manipulaci a jak komunikovat s klientem, který se chová agresivně. 

• Funkce a vznik hranic
• Moje hranice a motivace
• Nastavování hranic v osobním i profesním životě
• Umění říct NE
• Nerespektování hranic

• Stres: definice stresu a stresového syndromu, reakce na stres a stresové mechanismy.
• Pohybový systém a stres: pohybový aparát a funkční změny pohybového aparátu při stresové reakci.
• Praktický modul zaměřený na myofasciální uvolnění měkkých tkání pohybového aparátu, protažením a aktivizací svalů podporujících napřímení trupu.
• Stres a dech, práce s dechem: příklady možností využít dech v relaxaci a adaptaci na stres.
• Praktický modul, ve kterém budeme aplikovat získané znalosti o dechu do praxe. Nácvik příkladů dechových cvičení, koncentrace na dech, relaxace.
• Prevence pracovního stresu: možnosti ergonomie pracovního místa a vliv držení těla při pracovních činnostech na snížení stresu s důrazem na stoj, sed, chůzi, práci s horní končetinou. Problematika zrakové zátěže a vlivu vhodné stravy a odpočinku na prevenci proti stresu.
• Praxe / Body & Mind cvičební programy, řízená meditace: praktický modul s využitím Body & Mind pohybových programů - aktivizační cvičení, cvičení pro lepší spánek, meditační cvičení.

Vzdělávací program se zaměřuje na problematiku zvládání stresu, který je součástí pracovního i soukromého života každého člověka. Východiskem pro pochopení podstaty stresu je seznámení účastníků s obsahem základních pojmů, které kromě samotného stresu souvisejí s náročnými životními situacemi. Důraz je kladen na adaptaci na stres prostřednictvím fází adaptačního syndromu, na hodnocení stresové situace a na strategie vyrovnání se se stresem. Program je zaměřen i na definování reakcí na stres (biologické a psychické), na seznámení účastníků s obrannými mechanismy. Vysvětlena je strategie práce se stresem. Nedílnou součástí programu je i vysvětlení spojitosti stresu a syndromu vyhoření včetně jeho prevence. Vzdělávací program se věnuje také psychohygieně a v rámci praktické části se účastníci teoreticky i formou praktického nácviku seznámí s některými relaxačními technikami.

• Náročné životní situace
• Stres jako reakce na zátěž
• Fáze adaptačního syndromu. Hodnocení stresové situace.
• Reakce na stres a předcházení stresovým situacím
• Syndrom vyhoření a jeho fáze
• Prevence syndromu vyhoření, psychohygiena a relaxace v souvislosti se stresem