Otevřené kurzy

• Teoretický vhled do problematiky syndromu demence: s ohledem na aktuální informace v České republice, Evropské unii i ve světě  a demence z pohledu dotčené osoby.
• Jak demence ovlivňuje mozek a osobnost člověka: prostřednictvím instruktážního filmu se zaměříme na jednotlivá postižení mozku způsobující syndrom demence a mající dopad na různé změny osobnosti a chování.
• Virtuální realita: virtuální realita jako speciální pomůcka zajistí účastníkům prožitek demence, ztrátu některých schopností, dovedností, dezorientaci. Součástí je diskuse nad osobními prožitky,  přínosy pro pečující a další vznikající otázky.
• Individuální plán podpory osoby s demencí: podpora osoby s demencí prostřednictvím individuálního plánu podpory, pomoci a péče a vhled do potřeb člověka s demencí na základě vlastního prožitku.
• Odkaz osobního prožitku pro praxi: rekapitulace a doporučení vedoucí k podpoře spolupráce mezi pečovateli v ústavní péči i v domácím prostředí směřující k jistotě a bezpečí osoby s demencí i samotných pečovatelů.

• Změny v náhledu na osoby se zdravotním postižením: historický základ náhledu na osoby se zdravotním postižením. Představíme si základní dokument, který na mezinárodní úrovni mění nahlížení na práva osob se zdravotním postižením a přístup k nim – Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.
• Možnosti rozhodování osob se zdravotním postižením: v této části vzdělávání se podrobněji podíváme na změny v nahlížení na osoby se zdravotním postižením – konkrétně na nové možnosti rozhodování. Tato problematika úzce souvisí se změnou paradigmatu, kterou přináší Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením, o které jsme hovořili v předešlé části. Společnými silami si vydefinujeme, jaké jsou praktické možnosti rozhodování osob se zdravotním postižením podle aktuální právní úpravy.
• Omezení svéprávnosti: vysvětlíme si, jak aktuální právní úprava nahlíží na zbavování a omezování způsobilosti k právním úkonům. Jakým způsobem se mění terminologie a především jak se mění úprava omezení svéprávnosti v novém občanském zákoníku. Povíme si, za jakých podmínek bude možné omezit něčí svéprávnost, na jakou dlouhou dobu, jak bude fungovat přezkum takovéhoto rozhodnutí i jak se mu bránit (jak požádat o navrácení svéprávnosti).
• Nové instituty v občanském zákoníku: tato část vzdělávání bude věnována institutům, které přinesl nový občanský zákoník. Vysvětlíme si potřebnost těchto institutů v souvislosti s již zmiňovanou paradigmatu a přechodu od přehnaného omezování a ochraně, k větší podpoře osob se zdravotním postižením. Povíme si, proč by se měly před omezováním svéprávnosti využívat tyto instituty a v čem budou spočívat. Spolu s účastníky si na příkladech demonstrujeme, ve kterých situacích by mohlo být vhodné který institut využít.
• Opatrovnictví a opatrovnická rada: vysvětlíme si za použití modelových příkladů, jak se bude podle nové úpravy vybírat opatrovník a jaké postavení bude mít veřejný opatrovník. Za pomoci cvičení si vysvětlíme povinnosti opatrovníka, které budou nově upraveny i zákonem a s účastníky se zamyslíme, čím by bylo vhodné tuto úpravu ještě obohatit. Dále si v této části představíme návod, jak rozhodovat v případě člověka s postižením, který budou moci účastníci aplikovat ve své praxi. Novým institutem, který přináší množství změn, a je pro účastníky nepochybně zajímavou novinkou, je opatrovnická rada. Opatrovnickou radu účastníkům představíme, vysvětlíme si její fungování, složení, pravomoci, vztah k opatrovníkům, i k soudu.

• Druhy komunikace, verbální, neverbální, formální, neformální, chyby v komunikaci, význam neverbální komunikace: popis jednotlivých druhů komunikace, zvyšování empatie vůči neverbální komunikaci klienta - rozpoznání emoce u předložených obrázků. Neverbální zpětná vazba – cvičení.
• Komunikační bariéry, jejich vliv na vztah s klientem, bariéry v komunikaci s vybranou skupinou klientů, techniky úspěšné komunikace:  dělení bariér - vnější a vnitřní, na straně pracovníka a na straně klienta, jak je minimalizovat, detekce vlastních bariér, aktivní naslouchání jako základ účinné komunikace a jeho nácvik.
• Základní komunikační styly, obtížné komunikační situace a jejich zvládání: dělení komunikačních stylů, asertivita jako funkční styl, mapování převládajícího komunikačního stylu u pracovníků, nejčastější témata obtížných rozhovorů, jejich vedení a modelování efektivně vedeného rozhovoru.

• Demence a Alzheimerova choroba: seznámení s demencí i Alzheimerovou chorobou, funkcemi mozku, příznaky nemocí, psychickými i somatickými změnami ve stáří a jednotlivými stádii nemoci.
• Zjišťování potřeb uživatele s demencí: základní komunikační pravidla při zjišťování potřeb uživatele s demencí, zpracování individuálního plánu a jeho zavádění do praxe.   
• Proces plánování s uživatelem s demencí: proces plánování s ohledem na již zjištěné potřeby a jejich propojování s životním příběhem uživatele, jeho zvyklostmi, návyky a osobními cíli.
• Sestavení individuálního plánu uživatele s demencí: metody práce - vedením rozhovorů, intuicí, empatickým pozorováním, smysl plánování a vytvoření zkušebního individuálního plánu.

Obsah semináře

• Právní postavení
• Hlavní/doplňková činnost
• Ne/podnikání
• Vyúčtování dotací
• Fondy
• DzPPO – úzký/ široky základ daně; úpravy základu daně
• DPH – úplata, dotace k ceně, zdanitelná plnění, osvobozená plnění, identifikovaná osoba, krácený nárok na odpočet daně

• Co je to kvalita: vymezení pojmu kvalita, kvalita ve službách, modely řízení kvality a jejich důrazy, architektura systému kvality v organizaci - lidé, procesy, řízení kvality.                    
• Buďme profi! Něco o profesionalitě: pojem profesionalita, kdo je profesionál (znaky, dovednosti, chování, přístup), profesionalita a já.
• Motivace, postoje a hodnoty pracovníků a jejich vliv na pracovní výkon (a kvalitu práce): co ovlivňuje naše chování? Vnější a vnitřní motivace, skryté faktory, které nás ovlivňují (postoje, hodnoty, tabu, motivace, přesvědčení, atmosféra, rituály, jazyk, apod., moje osobní motivace.
• Atmosféra na pracovišti a organizační kultura a jejich vliv na pracovní výkon (a kvalitu práce): organizační identita a organizační kultura - vymezení, prvky organizační kultury, mapování stavu, atmosféra na pracovišti jako důsledek zjevné i skryté organizační kultury, kritéria spokojené práce.         
• Hodnoty organizace jako ukazatel na cestě ke kvalitě: co jsou to hodnoty, jak ovlivňují naše jednání, hledání společných hodnot v rámci organizace, obecné hodnoty sociální práce, jak s tím vším prakticky v organizaci pracovat.
• Praktické nástroje zlepšování organizační kultury a budování spokojeného týmu: dovednosti pro vzájemnou spolupráci (harvardský koncept vyjednávání), schopnost změny perspektivy, posilování vnímavosti a empatie, práce se zpětnou vazbou, jak se postavit k toxické emocionální negativitě v týmu, jak posilovat pohodu na pracovišti, kritéria spokojeného týmu (model dvojité hvězdy).
• Jak pracovat s etikou: vymezení pojmu etika, různé přístupy, proč je etika důležitá s sociální práci, etika jako vzor žádoucího jednání, etické řízení a etický management organizace, etický kodex a jak s ním pracovat.

Ne vždy jsou formální i neformální pečovatelé příliš ochotni přemýšlet o stáří, myšlenky na stáří vytěsňují na okraj pozornosti. Z toho vyplývá, že jim může chybět schopnost vcítit se do nároků a problémů života seniorů (obzvláště těch s demencí), chápat je, mít o ně zájem a respektovat je. Tento kurz se proto zaměřuje na podporu pečovatelů, aby pochopili seniory, o které pečují. Téměř všichni lidé s demencí vykazují během své nemoci náročné chování v každodenní péči. Neklid, strach, agrese nebo neustálé výkřiky vnímají spolubydlící, příbuzní a ošetřovatelé jako břemeno. Pečovatelé potřebují důkladné odborné znalosti, aby se mohli profesionálně zabývat takovýmto chováním lidí s demencí a nepropadali vlastním emocím a negativnímu jednání.

• Člověk v centru pečovatelských praktik
• Profesní diskrétnost
• Pozitivní a negativní jednání pečovatele
• Identifikace praktik negativního jednání pečovatele
• Svědek negativního jednání: Co dělat v případě svědectví negativního jednání kolegy?
• Předcházení negativního jednání pečovatele
• Principy vztahu a pomoci, respekt k individualitě klienta, zájem o jeho zvyklosti, prostředí a zázemí.
• Komunikace jako základ pozitivního jednání
• Kolektivní postupy pozitivního jednání

• Vydefinování problémových situací, se kterými se pracovníci setkávají ve své praxi
• Hranice v poskytování sociální služby, jak je nastavit
• Způsoby řešení problémových situací, práce ve skupinách na základních tématech:
  1. péče o klienta v zanedbané domácnosti, kde nejsou na první pohled základní podmínky pro hygienu a bezpečí pracovníků;
  2. péče o klienta s podezřením na infekční či parazitární onemocnění (nebo prokázaným onemocněním);
  3. péče o klienta s velkou váhou (obézní klient);
  4. péče o klienta duševním onemocněním;

• Další problémové situace:
  1. Jak postupovat v případě, že klient nemá finanční prostředky na péči, ale spadá do cílové skupiny – brainstorming 
  2. Jak postupovat v případě, že klient dluží za poskytování péče – brainstorming

• Spolupráce s rodinou: Rodina – partner nebo problém?